Býčí filmy na festivalu La Película nabídnou filmovou vášeň, krev, vítězství i smrt

Třaskavá atmosféra, vzrušené publikum a hrdinní toreadoři v pestrobarevných úborech snažící se pokořit býka ve sluncem zalité koridě. A k tomu řada nezbytných rituálů, desítky let cizelovaná choreografie a podívaná se vším všudy končící občas i smrtí „lovce“.

Za nefalšovanými býčími zápasy, s nimiž bývají často spojeny i osobní příběhy samotných toreadorů, zájemci nemusejí vyrážet do Španělska - do české a moravské metropole totiž v těchto dnech přijíždí už šestý ročník festivalu španělských filmů La Película.

Ten s sebou kromě obvyklého filmového pásma přiváží i cyklus unikátního španělského filmového žánru, tzv. býčích filmů neboli „cine de toros“, nezřídka inspirovaných skutečnými lidskými příběhy. Kritériem pro výběr kolekce šesti snímků byla snaha postihnout co nejpestřeji průřez žánrem býčích filmů od počátku minulého století až do současnosti.

Nejstarším reprezentovaným filmem je němý snímek z roku 1917 s názvem Krev a písek, který rozhodně patří mezi festivalové perly. Projekci bude, stejně jako tomu bývalo v minulosti, doprovázet živá hudba, tentokrát v podání známého hudebníka Zdeňka Bíny. Sociální realitu soudobého Španělska věrně odráží hned několik filmů, mezi kterými můžeme zmínit například film Horká hlava.

Ten podává nástin situace v 60. letech minulého století, kdy se společnost rozhodovala, které staré principy opustí a jaké moderní bude následovat. Za divácky úspěšný lze označit snímek Justino, vrah v důchodu, v němž si za ztvárnění hlavní role Justina herec Saturnino García zaslouženě odnesl španělskou výroční cenu Goya. Za zmínku stojí také filozoficky pojatý film Modrý býk z roku 2008, jehož snahou je s absencí dialogů nahlédnout na býčí zápasy z jiného úhlu pohledu.

Tuzemští filmoví diváci se tak mohou těšit už ve dnech 15. – 20. února na notnou dávku vzrušení v pražském kině Světozor a letos nově i v Institutu Cervantes. Do brněnského kina Art se reprezentativní část festivalové výpravy přesune v období od 21. do 27. února.

Navzdory tomu, že býčí zápasy nebo také tauromachie je typická prakticky pro všechny latinskoamerické země, nikde nemá tak rozsáhlé a hluboké kořeny jako právě ve Španělsku. Což vysvětluje, proč si právě španělští filmaři volili už od počátků vzniku samotné kinematografie právě toto téma nesoucí v sobě silný kulturní odkaz.

Korida se skrze filmovou kameru stala symbolem, arénou životního cyklu s koncentrací témat, emocí i stále přítomného osudu a smrti. Scenáristé a režiséři často tíhli nejen k pouhé popisnosti, ale vnukli býčím filmům značný emocionální nádech.

„Syžet se nenesl vždy jen nutně v pozitivních obrysech, ale odrážel i zrádnost tohoto řemesla. Muži, kteří toužili stát se toreadory, za svou pohnutkou často viděli šanci k získání slávy a peněz a jak se pravilo už v pohádkách, takové cesty bývají mnohdy vrtkavé,“ doplňuje dramaturg La Películy a odborník na španělskou a latinskoamerickou kinematografii David Čeněk.

Navíc ve filmech potažmo i v knihách, jež se stávaly předlohami pro býčí filmy, jsou kromě oslavy často skutečných toreadorů (a jejich rodů) přítomny rovněž soudobé sociologické aspekty ve španělské společnosti.

Býčí filmy nejsou zdaleka jediným žánrem reprezentovaným na festivalu La Película. Na své si přijdou i příznivci komedií či historických dramat, nebudou chybět ani thrillery plné napětí nebo romantické filmy, popřípadě umělecké snímky. Kupříkladu jeden z nejnovějších filmů Tmavý chléb se vrací do období drsných poválečných let katalánského odboje, což už samo o sobě napovídá o jeho temné atmosféře.

Naopak romanticky laděný snímek s názvem Zrozeny, aby trpěly, je zdárným příkladem odlehčené komedie o přílišné ženské dobrotivosti a obětavosti. Umělecké prvky dominují prozměnu filmu Stigmata, který inovativním způsobem pojednává o božím předurčení, jež může přinést i těžce nevyzpytatelné následky.  

FILMY Z CYKLU BÝČÍ FILMY (CINE DE TOROS) NA
LA PELÍCULA:

Krev a písek / Sangre y arena
ES 1917, 65 min.  
R.: Ricardo de Baños, Vicente Blasco Ibáñez, Max André
Němý snímek natočený podle stejnojmenného románu Vicenta Blasca Ibáñeze. Vypráví o prostém španělském chlapci Juanovi Gallardovi, který se s přispěním šťastných okolností zničehonic stane slavným matadorem. Jeho úkolem je pro maximální vzrušení publika zabíjet býky v masovém měřítku. Po nějaký čas se mu dostává peněz a obdivu, ale nic netrvá věčně… Film, který poprvé vyobrazil koridu jako místo silných emocí,  byl velmi pozitivně přijat především dobovou kritikou.

El Litrí a jeho stín / El Litri y su sombra
ES 1959, 90 min.
R.: Rafael Gil
Romantizující sága rodu Baézových přezdívaných také jako “Litris”, jehož kořeny sahají až do roku 1859, kdy byl založen toreadorský klan. Příběh se datuje do dvacátých let minulého století a sleduje životní příběh skutečného a zároveň v té době jednoho z nejoblíbenějších toreadorů Miguela Baéze nebo také “El Litrího”. Film se stal událostí roku a dokonale vystihuje dobovou zábavu. Možná i proto je považován za vrchol býčích filmů.

Okamžik pravdy / El Momento de la verdad
ES 1965, 110 min.
R.:  Francesco Rosi
Sociálně pojatý film vykresluje osudy chudého chlapce Miguelína, který ve světě býčích zápasů vidí naději na lepší život. Utíká tak z venkova do Barcelony hledat svou budoucnost. Setkáváme se zde s několika liniemi. Na jedné straně s tradičním venkovem minulých dob, na druhé straně stojí osidla velkoměsta, které nabízí tzv. „lepší život“. Další linii nacházíme mezi společenskou vrstvou, ke které hrdina přísluší, a ve světě býků, s nimiž se střetává. 

Horká hlava / El Espontáneo
ES 1963, 97 min.
R.: Jorge Grau
Metaforicky pojatý snímek, který odráží španělskou společnost šedesátých let, kdy se měla rozhodnout, co opustí a k čemu modernímu bude směřovat. To vše je prolnuto s prvky lidského zklamání. Hlavní postavou je muž, který se po mnoha pracovních pokusech a neúspěších setkává s rychlým vzestupem jednoho mladého toreadora. Přesto, že ho býčí zápasy nikdy nezajímaly, se rozhodne pro tuto kariéru, v níž vidí jedinou možnost snadného úspěchu a bohatství. Film se vyznačuje skvělými hereckými výkony ale také výjimečným zachycením Madridu.

Justino, vrah v důchodu / Justino, un asesino de la tercera edad
ES 1994, 89 min.
R.: Luis Guridi, Santiago Aguilar
Komedie s prvky černého humoru a cynismu. Justino pracoval původně jako puntillero, jehož cílem je dobíjet zraněné býky v aréně. Odchází do důchodu poznamenán touto profesionální deformací a kdokoliv se mu postaví do cesty je nemilosrdně odstraněn stejně jako býk. Nízkorozpočtový snímek, což se ale rozhodně nepodepisuje na jeho kvalitě. Saturnino García, jenž ztvárnil hlavní roli, získal za svůj výkon španělskou výroční cenu Goya.

Modrý býk / El brau blau
ES 2008, 64 min.    
R.: Daniel V. Villamediana
Film, který je odklonem od tradičního pojetí býčích filmů a nahlíží na celou záležitost novým způsobem. Líčí příběh muže, který se připravuje na dráhu toreadora, tentokrát se ale snaží zachytit v první řadě filozofické pojetí koridy. Je zde vyobrazeno meditativní úsilí hrdiny za účelem získání jeho vnitřní rovnováhy a snaží se načrtnout filozoficko-estetickou stránku zápasu člověka s býkem, který končí smrtí jednoho z nich. Příběh je divákovi předkládán beze slov, s minimálním zastoupením hudby a zvukové složky, za pomoci literárních citací.  

Zdroj: La Pelicula.cz

Vendi V.
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout