Do Hustopečí přinášejí rozkvetlé mandloně opět jaro

Ze všech ročních období mám nejraději jaro. Ze svého dětství  si pamatuji příběh ze Slabikáře o chlapci, rozhodujícím se o tom, které roční období má nejraději. Nakonec zjistil, že všechna, protože na každém si našel něco příjemného. Opravdu je to tak, každé období má něco do sebe. Já přesto všechno nedokážu dopustit na jaro, a to i přesto, že jedno z mých dětí bylo alergické na pyl a příchod jara znamenal pro naši rodinu nejeden problém.

Jaro je pro mě synonymem probouzející se přírody, kvetoucích stromů, a to především mandloní. Proč právě mandloní? Vždyť mandloně vyžadují teplo. Původní pravlastí mandloně obecné je oblast od Malé Asie po Írán a Afghánistán, odkud se pěstování mandloní šířilo jak na západ do Středomoří, tak na východ. Dnes se pěstuje ve všech teplejších oblastech světa. Všude tam, kde roste broskev, vinná réva a meruňky, dobře prospívá i mandloň. U nás se pěstuje již od 17. století na jižní Moravě v okolí Hustopečí. Je to jedna z nejstarších kulturních rostlin. Vědecké jméno mandloně Amygdalos je řecký výraz, který byl odvozen z asyrského ah-mygdala, což znamená mandle, mandlový strom, ale taky pěkný strom. Mandle byly v dávné minulosti cennou pochutinou, ale i lékem. Zmínky o nich nacházíme ve Starém zákoně. Pro antického člověka byla mandloň symbolem plodnosti. Ve středověku symbolizovala Mariino panenství a nanebevzetí. V Evropě zavedli sladkoplodé mandloně Řekové a Římané.

Bílými a růžovými květy obsypaná mandloň, která je v našich krajích jedním z prvních poslů jara, vypadá jako romantická nevěsta připravená na obřad. Však také v květomluvě mandloň říká: "Ráda bych se vdávala".

Jádra mandlí jsou velmi chutná, ale jsou sbíraná nejen pro potravinářské, ale i léčebné účely. Hořké mandle obsahují 40 až 50 procent oleje, velké množství bílkovin, cukr a jedovatý glykosid amygdalin. Ten se hlavně ve vlhkém prostředí a za působení enzymů ve slinách může změnit na smrtelně jedovatý kyanovodík. Smrtelnou dávkou může být už 10 hořkých mandlí. Ve sladkých mandlích je amygdalinu méně, o to víc je v nich cukru. Mandle mají stejně jako ostatní jádroviny vysokou energetickou hodnotu, ale také hodně vlákniny. Obsahují vitaminy B, B2, E a kyselinu listovou. Z minerálních látek obsahují mimořádně velké množství vápníku a hořčíku, také fosforu a draslíku, dále železo, zinek a sodík. Pojídání mandlí v rozumných dávkách zlepšuje koncentraci a posiluje paměť. Mandle jsou výbornou prevencí nemocí oběhové soustavy, infarktu, sklerózy, mají blahodárný vliv na srdeční činnost, snižují hladinu cholesterolu v krvi, posilují zuby a kosti. Doporučují se také v období rekonvalescence.

Součástí mnoha kosmetických přípravků, hlavně pleťových krémů je léčivý olej lisovaný za studena. Jemně rozemleté mandle slouží jako drsná složka v pleťových maskách a peelingu. Podobně ceněné je i mandlové mléko. Získáme ho tak, že oloupané sladké mandle roztlučeme v hmoždíři a postupně přidáváme po lžících vodu. Na roztlučené mandle potom nalijeme větší množství vody (až 1 litr) a hotové mléko slijeme do lahve. Mandlové mléko je tradičně považováno za posilňující nápoj.

Z hořkých mandlí se destiluje aroma. Sladké jsou součástí cukrovinek, bonbonů a pečiva, z mletých se přidáním cukru, vaječných bílků a alkoholu vyrábí marcipán. Pochoutkou jsou pražené a solené mandle. Mandličky jsou ovšem výborné i jako součást masných nebo rybích pokrmů.

Téměř pětihektarový mandloňový sad v Hustopečích je skutečnou raritou, je nejrozlehlejším v zemi a podle všeho i ve střední Evropě. Rozsáhlé mandloňové sady jsou nejkrásnější na jaře, kdy kvetou záplavou narůžovělých  květů.

Nápad vysázet na našem území mandloně se rozvinul po 2. světové válce v roce 1948, kdy byly zastaveny dodávky mandlí ze Španělska, Itálie a Řecka. Komunistické vedení chtělo zbavit cukrovinkářský průmysl závislosti na západu a rozhodlo se plodinu pěstovat. Mandle z Hustopečí putovaly především do čokoládovny Zora Olomouc, ale i do dalších potravinářských zařízení. V době největšího rozvoje v šedesátých letech měly sady rozlohu přes 180 hektarů s 50 000 stromy. Postupně však byly nahrazovány více atraktivními meruňkami, až na konci 20. století zůstaly jen dva mal& eacute; sady s necelou tisícovkou mandloní a společnou rozlohou asi 4,5 ha. Dlouhodobé zanedbávání tohoto botanického skvostu však vedlo v některých předešlých letech k tomu, že mandloně nevykvetly a nepřinesly žádné plody. V roce 2007 byly z iniciativy města Hustopeče provedeny první zásahy k jejich záchraně a byly odborně ošetřeny stovky stromů. V současnosti jsou již mandloňové sady majetkem města. Lidé na radnici v Hustopečích si uvědomili, že i přes pokračující chátrání a zarůstání sadů představují mandloně zajímavý doplněk specifické krajiny v okolí města a mohly by se stát i turistickou atrakcí.

 A tak nyní opět mandloně svými narůžovělými květy zvou mnohé místní obyvatele i turisty k prvním jarním výletům do krásné přírody v okolí Hustopečí.

U obou sadů jsou osázeny informační cedule a připravuje se realizace naučné stezky, jejímž hlavním lákadlem by byla rozhledna umístěná přímo v mandloňovém sadu, nad korunami stromů s výhledem na Pálavu.

Mandloňový sad v Hustopečích některými místními občany přezdívaný kalifornská pláň dnes protkávají cyklostezky. V těchto dnech začíná kvést a tedy se opět probouzí k životu.

A tak se opět jako každý rok těším na tu rozkvetlou nádheru, kterou nikde jinde neuvidím. Už zdálky nás sady zvou k návštěvě a bílá čepice na kopcích nad městem neznamená, že napadl sníh, ale že kvetou mandloně, a to už je tu opravdu jaro.