Tak v ní bude moci všude vznikat dostatek cukru pro sladké, chutné plody. Ochutnáte-li plody stromů, které nebyly nikdy prořezány, rychle zjistíte, že nejsou moc chutné a že jim chybí sladkost, charakteristická pro plody správně ošetřovaných stromů.
Po kvalitním řezu budou plody také zdravější, jelikož bez něj strom mohou napadnout houbové choroby, strupovitost nebo různé hniloby. Tyto choroby se šíří tím silněji, čím déle jsou stromy a keře vlhké. Po odborně provedeném řezu ovocné dřeviny rychleji osychají a šíření choroboplodných zárodků je tak podstatně omezeno.
Odměnou jsou zdravé, nanejvýš jen nepatrně nahnilé nebo strupaté plody. Další výsledkem pravidelné řezu je pomalejší stárnutí ovocných stromů, které navíc budou stabilnější.
Tip odborníka:
Správným řezem dosáhnete také toho, že vaše stromy neporostou až do nebe. Jejich výšku omezíte tím, že vrchol kmene seříznete až po některé nižší rozvětvení. Tím si trochu zjednodušíte krkolomné úkony na vysokém žebříku při sklizni a péči o strom.
Rozlišujeme zimní a letní řez. Kromě pozdního jara, kdy v rostlinách proudí mnoho mízy, můžete řezat po celý rok. Avšak v létě hůře poznáte, co by se mělo řezat, a proto se má prosvětlovací řez dělat v zimě, kdy při prořezávání stromů a keřů nevadí listy.
Letní řez se nabízí vždy, když stromy rostou příliš silně a přitom nedostatečně plodí. Pak působí letní řez jako brzda růstu. Odstraní se jím mnoho listů, takže se do kořenů uloží méně rezervních látek. Proto bude v následujícím jaře rašení slabší.
Letní řez se provádí zpravidla od konce července do začátku srpna. V tomto období už strom nereaguje na řez vyháněním nových výhonů. V létě se odstraňují také takzvané „vlky“. Jsou to strmě vzhůru vyrůstající výhony uvnitř koruny. Tyto výhony nepřinášejí plody, ale silně zahušťují korunu.
Proto je odstraňte pokud možno časně. Nejlepší je vylomit ještě měkké výhony na konci května nebo na začátku června. Vylomením se současně odstraní spící pupeny na bázi výhonu, takže již nemohou vyrašit.
Řezné rány se zahojí nejrychleji tehdy, když větev odřízneme těsně u kmene nebo hlavní větve, takže na místě, kde vyrůstala, z ní zůstane nanejvýše jen půl až 1 cm. Nazývá se to řez na větevní kroužek. V těchto místech, v bezprostřední blízkosti hlavní větve či kmene, se nachází zvláště mnoho takzvaného kambia.
To je dělivé pletivo, které se postará o to, aby strom ránu rychle uzavřel. V žádném případě se nesmí ponechat takzvané „pahýly“. Na nich zůstanou rány celá léta nezahojené a choroboplodné zárodky mají do stromu snadnou cestu. Seříznuté větve a vrcholový terminál ošetřete stromovým balzámem nebo štěpařským voskem.
Zdroj, foto: OBI
Vendi V.
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz