Zatímco po druhé světové válce zkonzumoval průměrný obyvatel české části Československa více než 80 kilogramů chleba ročně, v roce 2006 to bylo již jen 49,5 kila. Naproti tomu u pšeničného pečiva narostla spotřeba z 16 kilogramů v roce 1949 téměř trojnásobně na předloňských 45,3 kilogramu. Ve srovnání s ostatními státy EU, zejména státy EU 15, je stále spotřeba výrobků z obilovin v ČR poměrně vysoká.
Trend zvyšování konzumace pečiva na úkor snižování spotřeby chleba ovlivňuje podle Olgy Štikové z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací zejména změna stravovacích zvyklostí obyvatel. "K důležitým faktorům patří výrazné rozšíření sortimentu výrobků zařazovaných do běžného pečiva. Ten dnes sahá od klasických rohlíků a housek až po celozrnné pečivo a různé speciality a je výrazně širší než sortiment chleba," vysvětluje Štiková.

Růst spotřeby pečiva na úkor chleba potvrzuje i mluvčí největších tuzemských pekáren, United Bakeries, Jaroslav Pomp. Český spotřebitel je podle něj velmi konzervativní. Při nákupu chleba zůstává věrný klasickému konzumnímu chlebu, u běžného pečiva upřednostňuje obyčejné rohlíky a housky, přestože prodej cereálního pečiva roste.
Tesco například přestalo prodávat chléb o hmotnosti 800 gramů, který byl v letech 2000 až 2003 druhým neprodávanějším. Kvůli výhodnější ceně totiž lidé dávají přednost 1200gramovému chlebu. Lidé chtějí takové množství chleba, které sní během maximálně 24 či 48 hodin, a to nejlépe krájený a stále čerstvý.
Od roku 1995 do roku 2007 cena chleba stoupla o 73 procent, cena běžného pečiva o 113 procent, růst poptávky po pečivu a pokles spotřeby chleba přesto pokračoval. V poslední době přibývá zákazníků, pro které je rozhodující kvalita a chuť pečiva a na cenu až tak nehledí.
S rostoucím zájmem o biopotraviny roste také poptávka po biopečivu. V nabídce výrobců je možno nalézt jak klasický chléb, tak celozrnné výrobky i sladké pečivo. Segment biopečiva v ČR je však stále velmi malý, za limitujícím faktorem je příliš vysoká cena.