Za Františka Josefa I. si mocnářství potrpělo na náležité úřadování. Při vybírání správních poplatků bylo potřeba vystavit doklad o převzetí uvedené částky, který musel být podepsán hned třemi úředníky. Později došlo k legislativní úpravě a ke stvrzení převzetí finanční hotovosti již stačily podpisy dva, ale navíc bylo nutné „přitištění pečeti úřadu barvy červené“.
Po vzniku československého státu bylo nutné vybudovat nejvyšší ústavní orgány pro oblast zákonodárné, výkonné a soudní moci. V roce 1918 vznikaly resorty vnitra, národní obrany, financí, spravedlnosti, vyučování a národní osvěty, průmyslu, obchodu a živnostní, dopravy, veřejných prací, zemědělství, sociální péče a veřejného zdravotnictví. Bylo zřízeno ministerstvo pro zásobování lidu nebo ministerstvo pošt, telegrafů a telefonů. Byl jmenován ministr výživy lidu nebo ministr železnic. Zdroj: www.vlada.cz
Povolání úředníka ve službách státu bylo oceňované povolání. Píše se rok 1870 a úředník se při své práci musí řídit pracovním řádem. Úředník je mimo jiné povinný udržovat své pracoviště náležitě čisté, být pečlivý a chovat se s úctou ke svým nadřízeným i občanům. Tato doba již dávno minula a dnes je situace jiná. O tom svědčí i výsledky z telefonického výzkumu CATI, který realizovala společnost Westminster v období září 2007.
Asociace na pojem „typický český úředník“
Český úředník se zdá být především nepříjemný, neochotný, arogantní člověk, spojený s kanceláří, formálním oblečením, papírováním, administrativou a byrokracií obecně. První pozitivní vyjádření (asociaci s milým člověkem) nalezneme po třech vyloženě negativních a třech neutrálních asociativních vyjádřeních na sedmém místě.Asociace na pojem „typický český úředník“
Když se řekne typický český úředník, tak 15% občanů si představí nepříjemného, neochotného a arogantního člověka. Dalších 11% pak byrokracii, 9% z Vás si představí finanční úřad, 8% lenost, nic nedělání atd.Je zajímavé zmínit, že s kanceláří, přepážkou či počítačem si typického úředníka významně častěji asociují ženy (13 %) v porovnání s muži (6 %).
Asociace na pojem „práce typického českého úředníka“.
Je zajímavé zjištění, že samotná práce úředníků je obyvateli častěji asociována s pozitivními výrazy než úředníci samotní. Hned na prvních místech vidíme kladnou asociaci jako je „dobrá, kvalitní práce“ a neutrální asociaci -„dostačující práce“. Z těch nejčastějších negativních jmenujeme především „flákání“, „lenost“, „neochotu“ a „byrokracii“. Přesto však obecně negativní asociace převládají nad pozitivníma.Asociace na pojem „práce typického českého úředníka“
12% občanů ČR je s prací úředníků spokojeno, 10% je považuje za průměrné, 10% za líné, 10% občanů je nespokojeno, a mohli bychom pokračovat dále – bída, hrůza, chaos, zbytečně apod.„Myslím , že politici a úředníci si u nás pletou činnost. Chtějí rozhodovat o našich životech, místo aby nám pro naše vlastní rozhodování připravili ty nejlepší podmínky. V angličtině se úřadování říká „civil service“, což znamená služba občanům, zvolme tento přístup. Zastávám zásadu, že odpovědnost za vlastní život neseme my, ne politici nebo úředníci,“ říká Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí ČR .
„Povolání úředníka ve státních službách bylo v minulosti velmi vážené a uctívané. Bylo by příjemné, aby v očích českých občanů byl úředník opět vnímán jako osoba hodná obdivu, úcty a morálního vzoru,“ vyjadřuje své přání Tomáš Studeník, ředitel společnosti Westminster.
A co se připravuje do budoucna?
V roce 2009 by měl vstoupit v platnost zákon č. 218/2002 Sb. o službě státních zaměstnanců ve správních službách. Ten byl schválen, ale jeho platnost je stále oddalována. Zákon přináší právní jistotu pro státní zaměstnance. V našem právním řádu, který je založen na psaném právu, musí být státní služba založena na zákonu. Ivan Langer je proti tomuto zákonu a navrhuje zásadní změny. Postavení úředníků do role zaměstnanců, kteří se řídí především Zákoníkem práce. Navrhuje odebrat jistotu platového postupu, příspěvky k důchodu a odbytné při propouštění z organizačních nebo úsporných důvodů.
ZUZI
Chytrá Žena.cz