Z jeho vyprávění sice víme, že to nebylo až tak jednoduché, ale po překonání překážek cestou skoro po celé zeměkouli nakonec zůstal na Novém Zélandu, kde si našel i manželku, se kterou má dvě děti. Náhoda tomu snad chtěla a objevil se v dnešním Česku a také u nás a zval nás k sobě na Nový Zéland. Hned jsme to s manželem zamítli a řekli mu, že to nepřichází v úvahu, že nebudeme nikde otravovat (styděli jsme se za to, že nemáme peníze ani na letenku a nechat se od někoho živit v dalekém státě, to nám také přišlo

Dobře jsme udělali, takový zážitek si poneseme celý život, vidět tu panenskou přírodu se ani snad nedá vylíčit. Nový Zéland leží v jižním Pacifiku, jsou to vlastně dva velké ostrovy a několik malých o velikosti asi jako Japonsko. Museli jsme nejprve letět do Londýna a z Londýna 24 hodin do Aucklandu. Časový posun je tam 12 hodin, a tak jsme si museli i zvykat na tento fakt.
Větší polovina Nového Zélandu jsou pastviny, menší část tvoří lesy a pole. Většina obyvatel jsou přistěhovalci, kteří se usídlili na Severním ostrově, jsou to Britové, Holanďané, Indové, Italové, Řekové a malá část jsou Češi. Welington je hlavní město, kde se usadil i náš známý. Ten nás vozil po horách, dělal s námi i nějaké túry, ale také jsme si pronajali auto a cestovali sami. Viděli jsme krásy maorského umění, bývalých usedlíků zde.
Faunu tvoří ptáci kivi, papoušek soví - kakapo. Takahe je jedním z nejvzácnějších ptáků zde i na světě. Bohužel Maorové již velkou část vyhubili, neb ptáci se stali hlavním zdrojem proteinu. Ptáky také dost hubily vačice a kuny, které sem byly dovezeny. Také se zde pěstuje vinařství, které zde zavedli Srbové. První vinohrady založili kolem Aucklandu. My jsme se snažili vidět co nejvíce a podnikali výlety například na Mount Taranaki, do lyžařského střediska Turoa nebo do Národního parku Fiordland. Nezapomínali jsme ani na kostely - kostel Starého Sv. Pavla ve Wellingtonu, kostel v Putiki i sochu kapitána J. Cooka.
Náš kamarád je vášnivý rybář, a tak šel na ryby a vylovil nám velkého Kowhaie, je to ryba s velmi chutným bílým masem. V moři se to hemží rejnoky. Muzeum Te Papa ve Wellingtonu jsme si také prohlédli, bylo to nádherné cestování. Údolí Matukituki bylo kouzelné. První přistěhovalci se na Novém Zélandu usídlili v Puohi, byli zde i katolíci, a tak vystavěli zde kostel Starého Petra a Pavla. O Puohi bylo napsáno mnoho knih.
A tak bych mohla ještě dlouho vyprávět o této krásné zemi s panenskou přírodou, možná napíšu pokračování.
Dasena – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz