Cesta na Nový Zéland

Před několika roky nás pozval jeden známý na Nový Zéland. Tento bývalý Čech utekl z Československa v době, kdy tu vládla hluboká totalita, a tehdy se mnoho lidí rozhodlo opustit svou vlast. Byl mladý, a tak mu nic nebránilo se rozjet do světa.

Z jeho vyprávění sice víme, že to nebylo až tak jednoduché, ale po překonání překážek cestou skoro po celé zeměkouli nakonec zůstal na Novém Zélandu, kde si našel i manželku, se kterou má dvě děti. Náhoda tomu snad chtěla a objevil se v dnešním Česku a také u nás a zval nás k sobě na Nový Zéland. Hned jsme to s manželem zamítli a řekli mu, že to nepřichází v úvahu, že nebudeme nikde otravovat (styděli jsme se za to, že nemáme peníze ani na letenku a nechat se od někoho živit v dalekém státě, to nám také přišlo nevhodné). Ale oběma nám to vrtalo hlavou a začali jsme šetřit. Po několika letech, když se nám podařilo našetřit peníze na letenku, jsme se mu připomněli. Na naše připomenutí se reagoval náš známý velmi radostně, a že se na nás těší, a tak už nic nebránilo, abychom se na Nový Zéland vydali.

Dobře jsme udělali, takový zážitek si poneseme celý život, vidět tu panenskou přírodu se ani snad nedá vylíčit. Nový Zéland leží v jižním Pacifiku, jsou to vlastně dva velké ostrovy a několik malých o velikosti asi jako Japonsko. Museli jsme nejprve letět do Londýna a z Londýna 24 hodin do Aucklandu. Časový posun je tam 12 hodin, a tak jsme si museli i zvykat na tento fakt.

Větší polovina Nového Zélandu jsou pastviny, menší část tvoří lesy a pole. Většina obyvatel jsou přistěhovalci, kteří se usídlili na Severním ostrově, jsou to Britové, Holanďané, Indové, Italové, Řekové a malá část jsou Češi. Welington je hlavní město, kde se usadil i náš známý. Ten nás vozil po horách, dělal s námi i nějaké túry, ale také jsme si pronajali auto a cestovali sami. Viděli jsme krásy maorského umění, bývalých usedlíků zde.

Faunu tvoří ptáci kivi, papoušek soví - kakapo. Takahe je jedním z nejvzácnějších ptáků zde i na světě. Bohužel Maorové již velkou část vyhubili, neb ptáci se stali hlavním zdrojem proteinu. Ptáky také dost hubily vačice a kuny, které sem byly dovezeny. Také se zde pěstuje vinařství, které zde zavedli Srbové. První vinohrady založili kolem Aucklandu. My jsme se snažili vidět co nejvíce a podnikali výlety například na Mount Taranaki, do lyžařského střediska Turoa nebo do Národního parku Fiordland. Nezapomínali jsme ani na kostely - kostel Starého Sv. Pavla ve Wellingtonu, kostel v Putiki i sochu kapitána J. Cooka.

Náš kamarád je vášnivý rybář, a tak šel na ryby a vylovil nám velkého Kowhaie, je to ryba s velmi chutným bílým masem. V moři se to hemží rejnoky. Muzeum Te Papa ve Wellingtonu jsme si také prohlédli, bylo to nádherné cestování. Údolí Matukituki bylo kouzelné. První přistěhovalci se na Novém Zélandu usídlili v Puohi, byli zde i katolíci, a tak vystavěli zde kostel Starého Petra a Pavla. O Puohi bylo napsáno mnoho knih.

A tak bych mohla ještě dlouho vyprávět o této krásné zemi s panenskou přírodou, možná napíšu pokračování.