„Šumava není jen krásná příroda, ale také území s bohatou historií a tradicemi. Návštěvníci se s nimi mohou lépe seznámit v Muzeích Šumavy v Železné Rudě nebo v Sušici, kde je před Vánocemi k vidění unikátní místní betlém,“ říká Jiří Mánek ze šumavského národního parku.

Na netradiční vánoční prohlídku se můžete vydat na hrad Rabí o víkendu v sobotu 17. prosince. Večerní prohlídky tohoto největšího šumavského hradu budou probíhat za romantické atmosféry při svíčkách. Návštěvníci se dozvědí zajímavosti o vánočních zvycích ve středověku a celý večer bude zakončen vánočním koncertem v hradní konírně.
O Vánocích se otevírají i brány hradu Kašperk. Od 28. prosince do 1. ledna můžete nasát kouzelnou atmosféru místa, kde se natáčela i oblíbená pohádka Anděl Páně. Zimní prohlídky budou doplněny divadelním představením, jehož hlavním tématem je letos výročí kašpersko-horské Zlaté stezky. Návštěvníci se díky tomu humornou formou seznámí s pohledem na dávnou historii vzájemných česko-bavorských vztahů a dozvědí se, co

V adventním období se na Šumavě koná také řada zajímavých adventních koncertů nebo klasických mší. Mezi nejzajímavější kostely, kam se na ně můžete vydat, patří opravená horská synagoga v Hartmanicích, kostel sv. Vintíře s unikátním skleněným oltářem a křížovou cestou v Dobré Vodě nebo kostel Panny Marie Pomocné v Železné Rudě.
Ve známém zimním středisku Železná Ruda je co dělat i bez lyžování. V místním Muzeu Šumavy se dozvíte řadu zajímavostí z historie místního sklářství a hamernictví, tradičního zpracování železa. Název toto řemeslo získalo od slova „hamr“, jak se říkalo mechanickému kladivu na vodní pohon, které bylo pro Šumavu tolik typické. Zajímavým exponátem jsou i umrlčí prkna připomínající dřívější zvyk při pohřbívání. Pokud nebožtík zemřel v zimě, byl uložen na prkno do chladného přístěnku a pohřben až na jaře, kdy bylo možné vykopat hrob. Prkno bylo po pohřbu opatřeno pamětním nápisem, případně i vyzdobeno řezbou a sloužilo jako památník zesnulého.
Až vyrazíte koncem roku na výlet na Šumavu a zrovna nebudete chtít strávit den na svahu, určitě si najdete jiný zajímavý program a rozptýlení. V těchto končinách nuda nehrozí ani v zimě.