Tento dědeček mezi dlouholetými stromy tedy pamatoval i objevení Ameriky. Přežil mnohé - první i druhou světovou válku, změnu režimů, za oběť padl až kůrovci. Sen snad každého dendrologa si dnes můžete prohlédnout i vy. Krátce po jeho objevení byla na zážitkové trase okolo Plešného jezera - nad pařezem smrku - vztyčena informační tabule, která bude návštěvníkům připomínat sílu a stáří šumavské přírody. „Upravené výřezy z kmene tohoto

Přímo v lese u Plešného jezera nebo na některém z uvedených míst tak můžete sami z letokruhů posoudit, jaký měl smrk těžký život, v jakých obdobích se mu dařilo a kdy pouze živořil pod korunami svých starších příbuzných.
Za tímto druhým nejstarším smrkem Šumavy se vypravíme k ledovcové perle Šumavy – Plešnému jezeru. K tomuto populárnímu místu se můžete vydat z Nové Pece, odkud vyrazíme po žluté turistické značce tzv. jelení stezkou. O něco kratší sedmikilometrová procházka vás čeká, když vyrazíte k Plešnému jezeru již z osady Jelení. Stezka lemuje celou trasu jedné z nejznámějších šumavských pamětihodností - Schwarzenberského kanálu - až k jeho vstupnímu portálu. Ten bychom si rozhodně neměli nechat ujít. Zde odbočíme po zelené na Říjiště, kde je možno naplnit hladové břicho v sezonním bufetu.
Pokračujeme dál po zelené, až dojdeme k okraji kamenného moře. Příroda si zde nevšedně pohrála s plekejnštenskou žulou, rozpukaná skaliska jsou dnes prorostlá kosodřevinou, břízou a smrkem. Když přejdeme přes kamenné moře, staneme přímo na hrázi Plešného jezera. Právě zde se nachází jedno z nejcennějších přírodních území na Šumavě – pralesovitý komplex. Nezbývá než následovat žlutou značku a vystoupáme na vrchol Plechého. Odsud se můžeme pokochat pohledem na rakouskou stranu Šumavy. Pak již nezbývá, než se po okružní stezce vrátit zpět na začátek naší trasy.