Býčí skála je nalezištěm sídliště paleolitického člověka

Na Býčí skále jsem už byla několikrát, často tam jezdíme na výlet, nebo jen vycházku s našimi pejsany.

Jeskyně Býčí skála leží v střední části CHKO Moravského krasu severně od města Brna, v Josefovském údolí mezi městečky Adamov a Křtiny. Spolu s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přes 13 kilometrů. Býčí skála leží na naučné stezce Cesta železa Moravským krasem.

Josefské údolí je oblast kolem středního a dolního toku Křtinského potoka. Na území tvořeném vápencem vytvořil potok řadu jeskyní a rozlehlých jeskynních systémů, jehož součástí jsou propasti, ponory a vývěry. V této oblasti najdeme několik zajímavých jeskyní jako Býčí skála - Rudické propadání, jeskyně Jestřábka, Jáchymka a Kostelík. Na tomto území bylo zaznamenáno největší množství dubu pýřitého u nás.

Historie skály

Byčí skála a její okolí je národní přírodní památkou a je významným nalezištěm sídliště paleolitického člověka pocházející ze starší doby železné. V roce 1872 v její jeskyni J.Wankler odkryl tzv. halštatský pohřeb, kdy bylo nalezeno množství bronzových předmětů, nástrojů a lidských koster. Ty jsou teď umístěny v Přírodně historickém muzeu ve Vídni. Za války zde byla zřízena Němci, podobně jako v jiných lokalitách Moravského krasu, továrna na zbraně, která jeskyni z části poničila. Dnes je pro veřejnost uzavřená.

Je to jeskyně s bohatou a tajemnou historií, byla zde nalezena řada cenných nálezů, například bronzový býček, po němž je také pojmenována.

Hlavní chodbu tvoří bývalé řečiště Jedovnického potoka.

Jeskyně je vytvořena v lažáneckém vápenci a od roku 1991 propojena s jeskynním systémem Rudického propadání.

Návštěva skály

V případě, že jsou dny otevřených dveří můžete Býčí skálu navštívit. Dny otevřených dveří jsou třikrát do roka. Celková délka trasy je cca 800m a prohlídka trvá asi 30 minut. Jeskyně bude osvětlená reflektory, cestičky jsou v rámci možností upravené, místy jsou kaluže a bláto

Vstup pouze na vlastní nebezpečí. Ale stojí to za to.

Koná se již tradičně na jaře asi od poloviny května 3-4 týdny otevřených dveří a zájemci jsou členy ČSS Býčí skála provedeni jinak nepřístupnými částmi krasu. Každým rokem je připravováno pro návštěvníky překvapení (2007 - rekonstrukce svatyně v Předsíni; 2008 - rekonstrukce magdalenského sídliště v Jiřní odbočce) s vědecké studnice tohoto jedinečného podzemního systému.

Jeskyně je jedním z největších zimovišť netopýrů v ČR, z důvodu ochrany zimujících netopýrů je jeskyně od 1.11. do 1. 4. pro exkurze zcela uzavřena.

Objev skály

Za spolupráce speleopotápěčů byla v roce 1984 proražena štola od Nové Býčí skály k tzv. Prolomené skále. Podplaváním 110 m dlouhého sifonu (Podplavená skála) byl objeven Srbský sifon, jímž se dospělo do prostor Velikonočních jeskyň, které jsou součástí Rudického propadání. Došlo tak ke spojení obou jeskynních systémů. Celková délka chodeb jeskynní soustavy Býčí skála - Rudické propadání je 13 km. Součástí Býčí skály je ještě Sobolova (Barová) jeskyně a vývěry Jedovnického potoka.

Hlavní chodbu jeskyně vytváří bývalé a od Nové Býčí skály aktivní řečiště Jedovnického potoka. Díky němu protékají jeskyní tzv. velké vody, opakující se zpravidla po 25 letech. Následkem těchto povodní se ve Staré Býčí skále nevytvořily významné krápníkové útvary. Krápníková výzdoba je až v zadní části jeskyně od tzv. Prolomené skály a v horních patrech.

K jeskyni se dostanete z Adamova nebo Křtin po modré turistické značce, z Adamova a Babic pak po značce žluté - ta je z Adamova delší, protože vede přes známý Máchův památník na staré hradské cestě.

Jessynka – čtenářka

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete