Rozvoj dopravy v posledních letech nabývá raketové tempo a s ním přibývá i počet leteckých zájezdů do dalekých zemí. Málokdo si však uvědomuje, že toto cestování není spojeno jen s klasickými komplikacemi, o kterých všichni víme – například tropická infekční či parazitární onemocnění, nevolnost při cestování, úpal, úžeh apod.
Bohužel, letecká turistika, zejména do dalekých destinací, nám může přivodit i podstatně závažnější onemocnění, tzv. žilní trombembolismus – ucpání hlubokých žil na dolních končetinách krevní sraženou (žilní trombózu) a její komplikaci, vmetnutí kousku sražené krve z končetiny krevním řečištěm do plic, neboli tzv. plicní embolii.
O tomto problému víme již dlouho, první zmínky o žilní trombóze spojené s delšími lety pocházejí již z 50. let minulého století. Na přelomu 80. a 90. let minulého století byly provedeny průřezové studie na velkých světových letištích. Například se zjistilo, že na londýnském letišti Heathrow během 3 let zemřelo náhle po příletu 11 pacientů (z celkového počtu 61) v důsledku plicní embolie. Tento syndrom byl potvrzen i v rekreačních letoviscích USA. Zde výsledky šetření ukázaly, že ve dvou havajských nemocnicích cestovalo předtím letadlem 17 – 25% z celkového počtu pacientů hospitalizovaných s žilní trombózou nebo plicní embolií.
Tato data byla tak závažná, že se vědci začali touto problematikou hlouběji zabývat a v roce 1988 byl oficiálně popsán tzv. „Economy class syndrome“, neboli tzv. syndrom ekonomické třídy: žilní trombóza vzniklá v souvislosti s cestováním letadlem delším než 5 hodin, bez příznaků žilního zánětu před počátkem cesty a jejíž příznaky se mohou vyskytnout ještě za 2 týdny po ukončení cestování.
V poslední době se problematika cestovní trombózy neomezuje pouze na cestování letadlem, ale jako rizikové jsou zařazeny i delší cesty autem nebo autobusem bez potřebných přestávek.
Autor: MUDr. Tomáš Klimovič
Čtěte také: Cestovní trombóza - zánět žil 2. část