Podzimní Toskánsko aneb výlet nejen za vínem - 1. část

Tentokráte bych Vás chtěla pozvat do Toskánska. A proč právě na podzim? Z několika důvodů.

Letní dovolenou většina z nás tráví s rodinou či přáteli u moře, v severských zemích, na chalupě, prostě většinou tam, aby odjela z rozpálených měst. A to je právě důvod, proč jet do Toskánska v říjnu nebo listopadu. Počasí je ještě pěkné, dokonce v říjnu se dá i koupat v moři (pravda, voda je studená asi jako na Baltu), ale máte-li štěstí, sluníčko hřeje ještě natolik, že se můžete přismahnout. Listopad můžeme přirovnat našemu babímu létu. 

Pravda, občas také prší, nicméně nebývá tak chladno jako u nás touto dobou. Rozhodně Vás nečekají procházky v rožhavených uličkách toskánských měst, nepotíte se při vystupování na různé věže a při procházce po tamních kopcích nemusíte za každým pátým krokem vytahovat lahev s osvěžujícím pitím. Také se nemusíte prodírat množstvím turistů, jednotlivé památky si můžete vyfotit v relativní pohodě, aniž Vám před objektivem mával průvodce tyčkou s vlaječkou, svolávající svoji skupinu, aby se přesunuli před další památku. Prostě, můžete si města, městečka, malebnou krajinu a všechny ostatní památky vychutnat v pohodě a klidu. A vychutnat si můžete i toskánské víno, které je mimořádné. Právě v říjnu začíná vinobraní a mnozí vinaři pořádají i exkurze do svých sklepů. Chianti, Brunello či Ruffino – to je jen několik nejznámější značek vín, které můžete v této oblasti ochutnat.

Ať už se vypravíte do Toskánska kvůli historii, umění či vínu, nebudete litovat. Ani my jsme nelitovali, naopak, přijeli jsme nadšení a litovali, že ten týden uběhl moc rychle.

Chcete-li pár tipů, co můžete navštívit, přečtěte si, jak jsme prožili týdenní dovolenou my.

Záměrně jsme se vyhnuli Florencii a Pise, chtěli jsme navštívit města a městečka, ze kterých ještě dýchne kus středověku.

Jeli jsme autem. Do Toskánska dojedete za jediný den, ovšem chce to vyjet brzy ráno. Nezapomeňte dělat povinné přestávky! K večeru již budete v místě ubytování a můžete si dát skleničku místního vínka.Cesta trvá tak 12-14 hodin, jedna cesta tam vyjde zhruba na 170 Euro, včetně dálniční známky v Rakousku, poplatky na dálnici v Itálii a benzínu. Doporučuji jet do Rakouska, po dálnici směr Salzburg, Brennerským průsmykem (zde zaplatíte za přejezd) na hranice s Itálií a dále směr Modena. Nechcete-li jet do Florencie, raději se této části dálnice vyhněte, a jeďte směr La Spezia a poté Follonica – chcete-li k pobřeží, jako my. Tato část dálnice je totiž mnohem klidnější. A míříte-li jinam v Toskánsku, pochopitelně odbočte tam, kam Vám ukáže cedule, mapa či navigace:-). Každopádně dodržujte předpisy, dost často Italové mívají na dálnici radary, také čas od času jsou tam silniční práce a omezená rychlost třeba jen na 10 km/h, tak ji moc nepřekračujte, je to sice o nervy, ale pokuty jsou opravdu vysoké, tak neriskujte ztenčení peněženky.

My si zvolili ubytování nedaleko přímořského městečka Follonica, neb jsme ještě chtěli vyzkoušet moře. Možností ubytování je v Toskánsku bezpočet a pohodlně si je najdete na internetu. Můžete hledat jak přes české stránky, tak přes ty italské, které jsou většinou i v jazyce německém, anglické či španělském. Vybrat se dá z klasických hotelů, penzionků, bungalovů až po pronájem domů či ubytování na statcích – tzv. agroturistika, která je nyní velice populární. Pokud vás jede více, vyplatí se pronajmout nějaký ten domek – dýchne na vás ta pravá atmosféra toskánského stylu.

My jsme zvolili bungalovy v golfovém areálu. Ne, že bychom byli vyznavači golfu, ale bylo to blízko moře, nedaleko měst, která jsme chtěli navštívit a také, velmi levné. Za plně vybavený bungalov jsme platili jen 37 Euro – v něm mohly být ubytovány 4 dospělé osoby, zdarma by půjčili i dětskou postýlku.Ovšem vařit jsme si museli sami, i když restaurace v areálu byla. My ale rádi jedli na svých cestách, vždyť i toskánská kuchyně je vyhlášená!

Follonica je rušné přímořské letovisko v zálivu stejného jména, při dobré viditelnosti je na dohled ostrov Elba. Ačkoli zhruba v polovině minulého století přišlo při přestavbě o část historického jádra, zůstalo dostatek možností romantických procházek křivolakými uličkami. V nové moderní části slouží turistům mnoho zábavních podniků, kaváren, restaurací a obchodů. V létě profituje z turistického ruchu, vždyť pláže jsou široké, písčité a táhnou se téměř po celé délce města.

K našemu ubytování patřila i menší soukromá pláž, kterou jsme využili. Jak jsem již psala v úvodu, voda je v říjnu studenější, ale sluníčko dost hřeje, že i manžel se trochu spálil. Ovšem studená voda jej zchladila:-). Jeden den relaxace po cestě stačí, takže další dny jsme se již plně věnovali poznáváním toskánské historie.

Jako první jsme navštívili malou etrusskou vesničku Populonia, jež územně náleží k městu Piombino. Ta je obehnána zdmi a chrání ji hrad z 15. stol. Na návštěvu zve Etruské muzeum či věž Torre di Populonia. Z věže je krásný výhled na moře a Parco Archeologico di Baratti e Populonia, kde se nacházejí zajímavé etruské hrobky.
Asi 4km od ní se nachází lázeňské centrum Terme Venturina, které jsme nenavštívili, ale prý je fajn.
















Další etruské městečko, které jsme navštívili, byla Massa Marittima. Je to jedno z nejzachovalejších středověkých městeček. Nachází se v Colline Metallifere, kde se těžila olověná, měděná a stříbrná ruda už v době Etrusků. Dokonce se toto městečko stalo samostatnou republikou a to v letech 1225 – 1335. Z té doby se dochovaly  jedinečné ukázky románské architektury. Románsko-gotický dóm na Piazze Garibaldi je zasvěcen sv. Cerboneovi, světci 6. století, jehož příběh je vytesán v kameni nad hlavním portálem. Krom toho se můžete procházet ve množství malých klikatých uliček a když se setmí, jsou tak nádherně osvětleny, že nevíte, kterou fotografovat dříve....
















V jedné takové uličce jsme zašli na večeři. Stylová restaurace, vynikající jídlo a samozřejmě toskánské víno. Jako hlavní chod jsme měli králičí roládu se špenátem, přelitou tymiánovou omáčkou a k tomu opečené brambory s majoránkou. Po krátkém škemrání jsem vydyndala recept, o který se ráda podělím (jen doufám, že jsem to správně pochopila):
1 vykostěný králík, uvařený listový špenát, smetana, tymián, brambory, majoránka, česnek, olivový olej, sýr (Niva).
Do králičího masa zabalíme uvařený listový špenát, který jsme osolili a přidali do něj na drobno nakrájený česnek.Svážeme a dáme do pekáčku, polijeme dostatečným množstvím olivového oleje, podlijeme vodou a dáme péct asi na ¾ hodiny. Mezitím do kastrůlku dáme olivový olej, na něj položíme plátky formaggia, tedy nějakého místního sýra, jehož jméno jsem nezachytila, ale určitě by se dal nahradit Nivou. Až se rozpustí, přidáme smetanu, tymián a krátce povaříme. Omáčka krásně zhoustne. A uvařené brambory usmažíme a teplé posypeme majoránkou a osolíme. Poté dáme na talíř, přidáme plátky rolády a přelijeme omáčkou. Je to fakt vynikající!

Doufám, že jsem Vás navnadila i na další pokračování, kde navštívíme Sienu, San Gimignano, Montalcino a ochutnáme nějaké to vínko:-).