Říjnový prodloužený víkend v Tyrolsku - nechte se inspirovat i Vy

Máte-li ještě nějaký ten den dovolené navíc a chcete-li si vychutnat podzim v horské oblasti, navrhuji, abyste navštívili oblast kolem rakouského jezera Achensee. Autem to není daleko, jede se více méně po dálnici. Čeká Vás krásná příroda, čistý vzduch a povětšinou ubytování v malebných penzionech se dřevěným obložením, jak to znáte z filmů. A ceny jsou v říjnu či listopadu více jak přijatelné. Stačí si vyhledat místo na internetu a můžete vybírat z nespočet nabídek.

A takto jsme strávili prodloužený víkend v této oblasti my.

Vybrali jsme si jako základnu horskou vesničku Achenkirch, kde jsme si zařídili ubytování,  jak jinak, přes internet.
Dle plánovače trasy se do Achenkirchu lze dostat buď přes Německo nebo rovnou přes Rakousko. Cestu tam jsme zvolili přes Rakousko, směr Salzburg, po A12. Cesta nám trvala zhruba 8 hodin, neb jsme nespěchali a občas jsme se zastavili na místech, které nás zaujaly.
















Na dálnici je Achensee dobře značeno, takže u městečka Wiesing jsme sjeli z dálnici a pokračovali po horské silnici č. 181 dále. V jedné zatáčce se vám naskytne příležitost zaparkovat a jít se podívat na vyhlídku. A ta stojí zato! Rozprostře se před vámi údolí s městečkem i menšími vísky, část Tyrolska jak na dlani (viz panorama). Když jsme se pokochali, jeli jsme dále k místu ubytování. Zanedlouho se po levé straně začalo modrat jezero Achensee. Jak jsme si přečetli v průvodci, jezero se nachází v údolí mezi pohořími Karwendel a Rofangebirge leží v nadmořské výšce 929 m a je dlouhé zhruba 10 km. Hlouba dosahuje 137 m. Po pár kilometrech jsme dorazili do Achenkirchu a dojeli k námi objednanému hotýlku. Už první dojem byl povzbuzující a když jsme dostali klíče od pokoje, prostě paráda! Hotýlek se skládal z několika budov, všechny s dřevěnými obklady, z balkonů visely muškáty a jiné převislé květiny. Trochu mi to připomínalo seriál Doktor z hor....
















Mysleli jsme, že dostaneme ubytování v pokoji, ale byli jsme překvapeni, že za standardní cenu jsme obdrželi klíč od celé části poloviny dvojdomku. Obvykle se dává při objednání 4 a více osob, ale asi neměli zrovna plnou kapacitu nebo na nás chtěli udělat dojem. A povedlo se jim to! V přízemí se nacházela malá kuchyňka, obývací pokoj s pecí, ve které se mohlo zatopit, ale to jsme nevyzkoušeli. Vybavení kuchyňky bylo více jak standardní, v obýváku bylo rozkládací lůžko, televize se satelitním příjmem, rádio atd... Po schodech jsme vystoupali do patra, kde se po obou stranách nacházely ložnice. Nemusím podotýkat, že veškerý nábytek, dveře...byl ze dřeva. Jedna ložnice měla dvojlůžko a samostatné lůžko, druhá jen dvojlůžko. A nastalo dilema, kterou si vybrat... Nakonec jsme zvolili tu s dvojlůžkem. Hup do peřin – skutečně do peřin, duchna jako u babičky, ale lehoučká, postel ani ne tvrdá, ani ne měkká, prostě pohoda. A jak se spalo! Horský vzduch a ticho udělalo své.
Druhý den jsme vyrazili do hor. V oblasti je možné si vybrat z několika desítek turistických tras, které mají přes 500 km. My si udělali jen menší výlet. Odpoledne jsme se šli podívat k jezeru. Jeho nádherně modrá hladina lákala ke koupání, ale přeci jen byl již říjen. A tak jsme se spokojili jen s projížďkou po jeho hladině. Ale kdo sem přijede v létě, může využít spousty atrakcí. Jezero může dosáhnout teploty až 22 stupňu, jeho pláže mají mírný přístup do vody, takže je vhodné i pro děti. Lze si užít nejen plavání, ale i plachtění, surfování, potápění a další sporty.
















Večer jsme se rozhodli pro relaxaci, v areálu hotelu bylo menší wellness centrum se saunou, párou masážemi, bazénem a vířivkou. Ano vířivka byla pro nás to pravé. Nabila nás energií na další den. Ráno se nad zemí táhla mlha, jako by měla nalajnovanou trasu, probouzející sluníčko ozařovalo vrcholky hor, na stromech zlátlo listí.... byl to úžasný pohled. Ten den jsme se rozhodli pro návštěvu muzea Svarovski-Kristallwelten ve Wattens. Jaká nádhera se dá vytvořit z křišťálu! Ve Wattens nám také nabídli koupi Achensee Erlebnis Card, která je platná 7 dní. Být tam týden, tak neváháme, protože se vyplatí, ale pro náš prodloužený víkend to nemělo cenu. Karta se vydává od května do druhé poloviny října a můžete na ní navštívit již zmiňované Svarovski muzeum, ale i  Notburga Museum v Maurachu/Eben, jakož i Traktorenmuseum v Maurachu, Heimatmuseum Sixenhof v Achenkirchu, což jsme si plánovali, ale nestihli. Kartu můžete využít i na projížďky po jezeře, či na výlet nejstarší evropskou ozubenou drahou. Za kartu zaplatíte necelých 50 Euro, ale kdybyste využili všechny atrakce, zaplatíte mnohem více. Děti platí méně a ty nejmenší vůbec. No, my ji nevyužili, ale zato jsme si došli na parádní tyrolský oběd v Maurachu, v restauraci na břehu jezera, kde jsme přímo do něj koukali a pozorovali malé rybky, vykukující na hladinu. K večeru jsme udělali procházku kolem jezera, vychutnávali klid a pohodu. Samozřejmě, že po večeři jsme zase navštívili vířivku, abychom se vzpružili na další den, cestu domů. Poslední den jsme se rozloučili s nejúžasnějším ubytováním, které jsme kdy měli a vyrazili k domovu.














Tentokráte přes Německo a  Bad Tölz, jež je od Achenkirchu nedaleko. Chtěli jsme vidět městečko, známé především z seriálu Big Ben. Ale to je už jiný příběh....

Pokud se do této oblasti vypravíte, určitě nebudete litovat. Nabízí toho ještě mnohem více, tak neváhejte! Šťastnou cestu.