Chorvatsko, věčný favorit českých dovolenkářů, je nejoblíbenější letní destinací i v roce 2016. Není se tedy čemu divit, že překrásná Plitivcká jezera, která jsou na seznamu Světového dědictví UNESCO, či čisté moře a malebné pláže Makarské riviéry zná už kde kdo.

Slané jezero Mir, ostrov Dugi Otok

Severodalmatský ostrov Dugi Otok patří díky přírodní rozmanitosti k nejkrásnějším na Jadranu. V přírodním parku Telašćica najdete stejnojmenou zátoku a v její blízkosti pak slané jezero Mir (název znamená „mír“). Slanost je způsobena tím, že jezero je podzemními trhlinami propojeno s mořem a během bouří dochází také k přelévání mořské vody na jižní straně jezera. Během léta dosahuje teplota vody v jezeře i 33° C; vyšší slanost je pak způsobena vypařováním vody. Jezero je asi 900 metrů dlouhé a 300 metrů široké a místy dosahuje hloubky až 6 metrů. Nejen jezero však stojí za vidění – unikátní zážitek v podobě krásných scenérií zažijete i při plavbě lodí podél přírodního parku.

Slunjčické vodopády, Rastoke

Nejznámějšími vodopády Chorvatska jsou sice ty v národním parku Plitvická jezera, ale na cestě k nim – 53 km jižně od města Karlovac – se ukrývá další poklad. Nachází se zde městečko Slunj, jehož hlavní atrakcí je také kouzlo vodní scenérie: řeka Slunjčica zde totiž ještě před soutokem s Koranou vytváří uprostřed zeleně krásné peřeje, jezírka a vodopády. Kouzelnou atmosféru pak dokreslují vodní mlýny a dřevěné domky v osadě Rastoke. Podél říčky vedou cestičky, kde si turisté mohou protáhnout nohy a fotografové zachytit kousek místní krásy.
 

Pláž Beritnica, ostrov Pag

Ostrov Pag je pátým největším chorvatským ostrovem a patří k těm nejpozoruhodnějším. Díky otevřenému moři je západní strana ostrova porostlá zelení a občas i borovicemi, ale  většina ostrova je  kamenitá, vyprahlá a holá. To by mohlo sice vyznívat jako nevýhoda, ale na mnoha místech na pobřeží ostrova se nachází opravdové skvosty. Na jižní straně ostrova, asi 45 minut chůzí od vesničky Metajna, se nachází zátoka s pláží Beritnica. Jejím poznávacím znakem jsou 3 velké kameny v tyrkysovém moři. Nedaleko pláže se nachází polojeskyně a skalní stěny – známá je zejména Sotga, která je oblíbenou výzvou pro horolezce.

Kopački Rit, Slavonie

Chorvatsko – to nejsou jen pláže a vodopády. Vydáte-li se k hranicím se Srbskem, objevíte národní park Kopački Rit. Nachází se na soutoku řeky Dunaj a Dráva a s rozlohou 170 km2 patří k největším močálovitým oblastem Evropy. Ráz krajiny se zde v průběhu roku neustále mění – oblast je totiž často zaplavována Dunajem. Nachází se tu proto nejen bohatá flóra (louky střídají lesy, mokřady i jezera), ale i fauna – část parku je s 260 druhy ptactva ornitologickou rezervací se vzácným orlem mořským. Pokud si chcete park prohlédnout ze člunu či lodi, naplánujte si návštěvu na dobu s vysokou hladinou vody.

Zlatni Rat, ostrov Brač

Zlatý roh, chorvatsky Zlatni Rat, je pláž na ostrově Brač nedaleko městečka Bol. Tato překrásná oblázková pláž dlouhá 630 metrů vděčí za svůj název trojúhelníkovému tvaru. Špička „rohu“ však mění svůj tvar v závislosti na větru a mořských proudech – jednou míří doleva, jindy zase mírně doprava, podle toho, kam jsou oblázky unášeny. Díky borovému lesíku je vždy jedna strana pláže v závětří. Vstup do moře je zde poměrně prudký, ale díky povětrnostním podmínkám je to ideální místo pro windsurfing a kitesurfing.

Mužilovčica, NP Lonjsko polje

Malá vesnička Mužilovčica se nachází na břehu řeky Sávy a nabízí turistům velice odlišný zážitek než chorvatské pobřeží. Vesnice se může stát výchozím bodem milovníků přírody pro túry po národním parku Lonjsko polje. Jezera ve tvaru podkovy, která jsou hustě pokryta rostlinami, jsou v této oblasti hojná – jedno takové najdete přímo v Mužilovčici. Tato oblast je ideální pro túry, projížďky na lodích i rybaření.

Mokřina Palud a ornitologické rezervace, Istrijský poloostrov

Chorvatské pobřeží je známo pro své krásné pláže. Nedalo nich, asi 8 km od města Rovinj na Istrijském poloostrově se nachází mokřina Palud, která může být hezkým zpestřením dovolené. Ještě před 110 lety se zde nacházel obyčejný močál, ale v roce 1906 zde vojáci rakousko-maďarské armády vyhloubil 200 metrů dlouhý kanál, který spojil mokřinu s mořem. Doufali totiž, že slanější voda sníží počty komárů jakožto přenašečů malárie. Mix slané a sladké vody přilákal velkou škálu zvířectva, a to zejména ptactva. Ti štastní mohou zahlédnout lysky, potápky, pěnice, bekasíny či další z více než 200 druhů ptáků.