Chybějící zub, případně zuby, narušují celistvost chrupu a to nejen z hlediska estetického, ale i z čistě praktického a zdravotního. Existují případy, kdy se lidé s mezerami po zubech naučí žít, a snad jim to ani nevadí, ale ze stomatologického hlediska to rozhodně není nejlepší varianta. Ale jak takovou ztrátu nahradit?

Jistě víte, že existuje možnost snímatelného protetického řešení. To ale pravděpodobně nebude to pravé. V případě, že vám chybí jeden nebo více zubů jsou varianty dvě. Buďto si necháte sáhnout i do zdravých zubů a přijmete řešení skrz můstek nebo zvolíte vhodnější variantu implantologickou.

Z dlouhodobého pohledu je chybějící zub problém pro celý chrup. Stejně jako v dětství, když vám vypadl zub, se ostatní zuby snažily mezeru zaplnit, tak i v dospělosti se zuby snaží stahovat k sobě a zaplňovat mezery. Jako dítě se pak nevyhnete ortodontické léčbě, ať už v podobě vyndavacích rovnátek, nebo těch, které jsou připevněny nastálo. V dospělosti tu vyvstává ještě jeden problém. Protilehlý zub v druhé čelisti, který nebude mít na co nakusovat a v touze nalézt skusový kontakt se začne posouvat ven z kosti. Aby se všem těmto nepříjemnostem zamezilo, je nutné vzniklou mezeru zaplnit. A jak jsme již zmínili, v zásadě máme na výběr ze dvou základních fixních řešení: můstek nebo implantát.

To, zda si vyberete můstek, nebo implantát, by mělo záležet hlavně na dohodě s lékařem, který po řádném vyšetření zjistí, která z variant pro vás bude lepší. Ano, jsou zde i hlediska finanční, ale věřte, že v dlouhodobém měřítku zde rozdíl nebude.

Můstek

Aby bylo možno pacientovi nabídnout můstek, je třeba, aby mezera po jednom zubu byla ohraničena nejméně jedním pevným zubem s dlouhodobou prognózou z každé strany. Tyto zuby pak budou sloužit jako pilíře pro korunky. Z toho vyplývá, že je potřeba zuby značně obrousit, ačkoliv mohou být jinak živé a zcela zdravé. Protože každým zásahem do zubu je zkracována jeho životnost, je dobré se ne zcela nezbytným zásahům vyhnout, a to v případě mezery implantátem. Velmi důležité je, aby byl můstek kotven na kvalitních zubech, neboť selže-li jeden, je celé ošetření ztraceno. Pravidlem také bývá, že kolik zubů se můstkem nahrazuje, tolik by mělo být podpěrných zubů. Čím tedy větší mezera je, tím více zubů je třeba nabrousit.

Implantát

Zavedení implantátu je zcela nezávislé na sousedních zubech a v případě, že se chcete vyhnout broušení okolních zubů, je implantát vhodným řešením. Důležité je množství kosti, které po ztraceném zubu zbývá. Není-li kosti dostatek, lze v některých případech množství kosti zvětšit, pokud to ale není možné, pak se léčba přesměruje k můstku.

Při výběru metody jistě budete zvažovat i finanční aspekt. Ekonomické hledisko se často stane hlavním faktorem při rozhodování o léčbě. Je ale nutné si uvědomit, že i můstek, pokud má být zhotoven kvalitně, rozhodně není levnou záležitostí. Riziko můstku tví hlavně v kvalitě a stabilitě podpěrných zubů, které budou díky obroušení náchylnější. V budoucnu je možné, že začnou podpěrné zuby potřebovat ošetření, v nejhorším případě extrakci a mezeru, tentokrát již větší, bude třeba řešit znovu. Pak už vám možná nezbude nic jiného, než zvolit variantu implantátu a investice tak bude mnohem větší, než by byla v případě, že byste zvolili implantát hned napoprvé.