Alergická rýma patří mezi nejčastější chronická neinfekční
onemocnění dýchacích cest. Bývá součástí alergického komplexu, který se obvykle
neomezuje jen na nosní sliznici, ale většinou postihuje více systémů včetně
dolních dýchacích cest.
O alergické rýmě hovoříme tehdy, pokud má pacient alespoň dva z následujících čtyř příznaků: svědění nosu, kýchání, vodnatá sekrece a neprůchodnost nosní. Pokud tyto příznaky přetrvávají více než 1 hodinu denně po většinu dní, jedná se o chronickou alergickou rýmu. Pakliže se rýma objevuje např. v „pylovém období“, hovoříme o rýmě sezonní, v případě výskytu i v jiných ročních obdobích o rýmě celoroční. Novější klasifikace však dělí rýmu dle délky výskytu na intermitentní (krátce trvající) nebo perzistující a dle tíže příznaků na lehkou, středně těžkou a těžkou.
Nosem cítíme pachy, ale i vnímáme chutě, nos se také podílí na správné fonaci. Nosem filtrujeme vzduch proudící do dolních dýchacích cest. Díky nosu a vedlejším nosním dutinám přichází vzduch do dýchacích cest řádně ohřátý a provlhčený. Pokud však proud vzduchu nosem neprochází, a to je nejčastěji právě při „banální“ rýmě, dojde k okamžitému narušení rovnovážných stavů a dýchací cesty přestanou plnit svou nezastupitelnou funkci „výměníku“ plynů. Dochází k vysychání i zduření sliznic a dýchací cesty rychle začnou podléhat procesům, které označujeme jako zánět. Důsledkem zánětu je nejen kašel, ale i celková únava a okamžitá ztráta kondice.
Výskyt alergické rýmy
Jaký je výskyt alergické rýmy, nelze přesně určit. Podle odborných odhadů trpí alergickou rýmou minimálně 1 miliarda obyvatel této planety. Předpokládá se, že v České republice jde o 20 % dospělých a 16 % dětí, tj. přibližně 20 – 30 % populace v závislosti na ročním období.
Alergickou rýmu není dobré podceňovat, jelikož může souviset s následným rozvojem astmatu či jiných přidružených onemocnění. Navzdory tomu lékařskou pomoc vyhledá jen necelá polovina lidí s alergickou rýmou.
Alergická rýma by měla být považována za rizikový faktor pro vznik astmatu až ve 30 % případů. A naopak, dobře léčená alergická rýma může snižovat riziko astmatických obtíží až o 47 % a potřebu hospitalizace v důsledku astmatu až o 61 %.
Nejčastější spouštěče onemocnění
Mezi spouštěče alergického zánětu sliznic nosu, nosohltanu i vedlejších nosních dutin řadíme na prvním místě pyly, roztoče domácího prachu, dále plísňové spóry, zvířecí alergeny (jde nejen o reakci na zvířecí chlupy, ale i lupy, pot, sliny, moč) a vzácněji i jiné (například švábi, latex nebo potravinové alergeny).
doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., Centrum alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc., Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové