Co možná (ne)víte o kávě

Slovo káva pochází z arabského „kaweh“, které v překladu znamená sílu, pevnost a energii. První zmínky o kávě pocházejí z Etiopie z 9. století a její objev byl dílem náhody: podle legendy si místní pastevec všiml, že když jeho kozy snědí jisté červené bobule rostoucí na křovinách,  jsou pak výjimečně skotačivé. Začal je tedy sám pojídat a zjistil, že je sám také nejen živější, ale i šťastnější.

Káva je oblíbený nápoj mnoha pracujících (i nepracujících) lidí. Většina z nás ji pije denně a leckdo by bez své ranní porce kofeinu ani nebyl schopen vstát z postele… Jiní si bez ní nedokážou představit chvíle odpočinku. Ať tak nebo tak, káva se těší oblibě na celém světě.

Po vypití voňavého šálku kávy odplouvá naše únava a pociťujeme nový příliv energie. Dokáže nás povzbudit rychle, i když na relativně krátkou dobu. Kofein potlačí únavu i spánek jen do doby, než je káva z našeho těla vyloučena. Často pak saháme po dalším šálku kávy a nezřídka se nám podaří vypěstovat si na ní závislost (naštěstí většinou se jedná jen o závislost psychickou).

Škodí tedy káva našemu organismu, nebo pomáhá? Všichni víme, že káva zvyšuje krevní tlak. Dávno ale bylo prokázáno, že zvýšení tlaku je pouze krátkodobé a opravdu malé. Navíc se projevuje spíše u lidí, kteří si tento nápoj dopřejí jen výjimečně. Údajně by zdravotní rizika hrozila až pokud vypijete více než sedm šálků kávy denně, přičemž za rozumnou dávku jsou považovány 2 - 3 šálky (i když: kdo ví, s jakou teorií přijdou vědci nebo lékaři za dalších pár let?). Všem známý je jistě i fakt, že by se káva neměla pít na prázdný žaludek. Dráždění žaludku také zmírníte, když nebudete pít tzv. turka, ale kávu filtrovanou nebo instantní, která má o něco nižší obsah kofeinu - nejlépe ještě s trochou mléka. A pokud kávu nebudete zalévat vroucí vodou, zachováte v ní prospěšné pročišťující látky. Při nadměrném pití kávy se může objevit například podrážděnost, neklid, nepravidelnost nebo zrychlení srdečního tepu; dlouhodobé pití více než 6 - 7 šálků kávy denně může podle některých studií zvyšovat riziko infarktu. Chuť na kávu by si měli nechat zajít lidé se zvýšenou funkcí štítné žlázy, s žaludečními vředy, podrážděnou slinivkou nebo dokonce i ti, kteří trpí zeleným zákalem. Samozřejmostí je střídmé pití v těhotenství.

Kofein má na naše tělo i další účinky: rozšiřuje průdušky, takže se může využívat při léčbě astmatu. Zvyšuje dechovou aktivitu; dokonce jsem se dočetla, že někde je podáván nezralým novorozencům, kteří sami nechtějí (nebo spíše nemohou) dýchat. Nevím, jaká je praxe u nás…  Také nevím, co je pravdy na tvrzení, že káva pomáhá játrům při odbourávání toxických látek (kdysi jsem to někde zaznamenala, ale od té doby už jsem o tom neslyšela).

Ráda si z časopisů vystřihávám různé zajímavosti. Před nedávnem jsem narazila na výstřižek, který mě inspiroval k napsání tohoto článku a který vám doslovně předkládám: „… o kávě se řada mýtů traduje již odnepaměti. Na dvoře švédského krále Gustava III. ji kdysi dokonce považovali za smrtící jed. Aby se zjistilo, jak to s jejím negativním působením na zdraví vlastně je, provedli tam zajímavý pokus. Dvěma odsouzencům na smrt (dvojčatům) slíbili milost za podmínky, že jeden vypije každodenně konvici čaje a druhý stejné množství kávy. Léta letoucí pak lékařské kolegium oba „pokusné králíky“ bedlivě pozorovalo a zkoumalo jejich zdravotní stav včetně krevního tlaku a tepu. Čas běžel, slovutní profesoři postupně umírali, potom zemřel i král a nakonec v 83 letech „čajový delikvent“. „Kafař“ je přežil všechny, ale kolika let se nakonec dožil, se neví…“

Závěr? Ten ať si každý udělá sám…