Co nás ještě čeká za překvapení?

Následující příspěvek píši rozžhavená doběla, takže ani nevím, zda ho odešlu, rozbiju vzteky, co je po ruce, či vyčkám až vychladnu, ale jako varování dalším bych asi měla to odeslat.

Jméno města si zatím nechám pro sebe. Je to jedno z měst s hodně vysokou nezaměstnaností.

Nedávno jsem tam zavítala a jak to dneska chodí, hned tam prodejna je, hned není, hned je tam jiná, to mne nepřekvapuje, to pak mohou dát dvouletou či pětiletou záruku i na rohlík, když už tam zítra nebudou a já budu někde lítat s rohlíkem...

Ano, týká se to potravin. Bohužel. Nejsem si už jistá ani tím, jak se jmenuju, protože kdyby se to někomu vyplatilo, přejmenuje mne.

Nedávno uzavřené prostory bývalého obchůdku s čímsi (třeba tam prodávali jed na krysy, ničemu se už nedivím) byl znovu otevřen a přetékal lákavě upravenou výlohou s potravinami.

Samozřejmě, že jsem ji nenechala bez povšimnutí. Ale co bylo potom! Koukala jsem na ceny a myslela v první chvilce, že jsem zas něco zaspala a máme eura a koruny jsou minulost.

Tyčinka banánová - 1 Kč. Oplatka v čokoládě - o malinko větší než ta müsli - 2 Kč. A tak jsem pokračovala, krásná krabička s čokoládovými bonbony, plněnými krémem - 15 dkg - 19 Kč, a tak jsem v vyvalenýma očima kráčela dál mezi narvanými regály zbožím všeho druhu - tedy potravin, až jsem došla k chladicímu pultu a teprve pak zbystřila, koukla jsem na krájenou anglickou slaninu za jakousi neuvěřitelnou cenu a tam se konečně podívala na datum spotřeby. Bylo 2 měsíce prošlé...v tom mi to došlo!

Veškeré zboží bylo z dovozu z Rakouska, Německa, Švýcarska...zrovna ty krásné bonbony, kde jsem se honem také podívala.

Vidíte, žádná záhada mezi nebem a zemí, kdepak, zase se vše vysvětlilo. Prošlé zboží z okolních států se prostě tady prodá pod cenou, lepší něco nežli to vyhodit, žloutenka se vyléčí, však si léčení zaplatíme, pokud nepřežijeme, nic se neděje, důchodců nám utěšeně či neutěšeně (?) přibývá, no tak vidíte, pak, že se to nedá řešit! A další nezaměstnaná je zaměstnaná a má tam už druhou prodejnu a v té první prodejně druhou prodavačku, já nevím, na co si pořád stěžujeme.

Udělalo se mi zle z toho, co nás ještě čeká.

Vždy, když si myslím, že tady mne nemůže už nic překvapit, hned dostanu pořádnou facku! Může, a jak !!!!

Nikdy jsem nebyla typ, co koukal na data spotřeby a jogurty doma konzumoval dle toho, jak chutnaly, zatím žiju a nemarodila jsem. Co není - může být, když to půjde takto dál...

Jen pár věcí by mne zajímalo. Kde je jaká inspekce, kde jsou kontroly jakosti výrobků, to se už nenosí, to jen blbí komunisté, měli jsme nejpřísnější normy v Evropě a teď toto!

Jak to mohou cizinci prodávat do zahraničí takové propadlé zboží? Někdy vysloveně nebezpečné? (Majonézové výrobky, krájené salámy). Inu, peníze, když to někdo koupí...

Abyste věřili, přikládám foto. Bohužel u bonbonů jsem strhla s cenovkou i datum, ale není problém to koupit znovu. Nebylo tak staré jako u tyčinky, mám pocit, že asi rok a půl propadlé. Moc jsem tam nenakoupila, doma nafotila, abyste věřili a příště si něco koupím více a schovám účtenku. Vůbec se mi tohle nelíbí.

Máte někdo podobnou zkušenost, to se to tak začne praktikovat, či je to naše originální prodejna - třeba ze známosti?

Roxana

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete