Co se děje s tělem v těhotenství

Tak, a už spinká. Usnul jako andílek, říkám si v duchu. Uklizeno mám, tak si dám chvilku pro sebe. Sednu chvilku k počítači, mrknu se na maily, co mi kdo píše a juknu na Chytrou ženu. Teď už sem moc nechodím. Taky bych mohla dokončit ten článek, se kterým jsem začala. Drobek zabere spoustu času, ale jsem ráda, že ho mám.

Chci se s Vámi podělit o svou zkušenost s těhotenstvím. Pro mě to znamenalo pěkné období, když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. Je to však období plné obav, nových zkušeností a znalostí, ale také radosti z prvního kontaktu s miminkem.

Jak to všechno začalo

S partnerem jsme v tu dobu spolu bydleli už čtyři roky. Tenkrát přišlo na přetřes znovu téma „miminko“. Možná ne na přetřes, spíš to přirozeněji vyplynulo. O mimču jsme se bavili ze začátku. Partner po něm už tehdy toužil. Shodli jsme se, že počkáme, než si dodělám výšku. Zbývaly mi tři roky. Tenkrát jsem studovala při zaměstnání. Studium je drahé a neměli jsme peněz na rozdávání. Vůbec mi ten režim nedělal problém.

Roky uběhly a začala jsem pociťovat nejistotu v práci. Jak se říká: „Nastala krize a práce není. Budeme propouštět“. Mě to sice první rok míjelo, ale pak jsme přišly na řadu i my, jako dojíždějící. Začala jsem se hned dívat po jiném zaměstnání, ale v tom byl problém. Bez řidičského průkazu a bez pořádných pracovních zkušeností ( dva roky je málo) mě vždy odmítali. Snad bych uspěla ve větším jako Olomouc nebo Ostrava, ale ty jsou skoro dvě hodiny cesty daleko. Obešla jsem si kdeco, ale pořád nic. Už to trvalo rok. Jen příležitostně brigády a žádná sláva. Tak jsme se shodli, že vysadím antikoncepci. Mimčo jsme dřív nebo později chtěli, tak proč ne dřív.

Prášky jsem vysadila a počítala s tím, že dřív jak za šest měsíců neotěhotním. A v tom jsem se trochu přepočítala. Po třech měsících jsem si udělala těhotenský test. Byl negativní (a kvalitní, koupený v lékárně). Tehdy si pamatuji, že jsem ten výsledek viděla ráda. Aspoň nemůžu nějak uškodit malému. Zkoušky na krku na pohodě moc nepřidají.

Měsíc přešel, státnice jsem úspěšně složila a  měsíčky ne a ne přijít. Až najednou přišlo slabé špinění. Zase jsem zkusila těhotenský test a tentokrát mi vyšel výsledek neutrální. Z výsledných hodnot se to nedalo určit.

Paráda, řekla jsem si ironicky. Ne, že bych tak rychle chtěla otěhotnět, ale ráda bych věděla na čem jsem. Na kontrole u gynekologa nebylo nic poznat, takže těhotná prý nejsem. Aspoň jsem se dozvěděla co a jak, no. Stejně jsem počítala, že to nebude dřív jak za půl roku až rok. Jen kdyby mě tak nestudila prsa!

Asi už každá, která jste jednou těhotná byla, tušíte co se dělo. I přesto vše jsem byla gravidní asi měsíc, další měsíc trvalo, než mi to oznámil i test a ve třetím měsíci těhotenství mi to potvrdila gynekoložka.

Kdybych si sama nevysadila ty prášky, tak bych si snad ani nevšimla, že jsem otěhotněla. Ztrátu měsíčků jsem připisovala stresu ze státnic. Jak se všude mluví o ranní nevolnosti nebo o těhotenských chutích, tak jsem si ničeho nevšimla. Dokonce jsem do 34. týdne brigádně vypomáhala při vybalování zboží. Jen to bříško mi začalo pak překážet, tak jsem usoudila, že toho nechám.


Časté močení, jedno těhotenství stojí jeden zub aneb co se to děje…

Těhotenství je období velkých změn s ženským tělem. Oplodněné vajíčko se usadí v děloze a obalí se plodovým obalem. Už v tuto dobu si můžete najednou všimnout, že jste nějaký ten centimetřík přibrala. Připisuji to vzniklé placentě a jejímu zalití plodovou vodou.

Jak miminko roste, tak začne tlačit na močový měchýř. To vyvolává pocit plnosti a nutnost častěji chodit na záchod. Je to typické spíš pro první trimestr těhotenství. Nejsem odborník, tak Vám neřeknu, jestli to vymizí nebo si zvyknete. Každopádně se to zlepší.

Na počátku těhotenství je nutné si nechat zkontrolovat, zda nemáte nějaké kazy. Kontrola se značí do těhotenské průkazky. Je to dobré taky proto, že se mění pH v ústní dutině. Zubní sklovina se narušuje a může to vést ke vzniku zubního kazu. Žaludeční šťávy při častém zvracení též nahlodávají povrch zubů.

Běžným projevem pokročilého těhotenství je pálení žáhy. Existuje na to velmi mnoho „ zaručených“ tipů, jak si pomoci. U mě zabralo nejíst sladké nebo trocha sody na špičku lžičky a zapít vodou.

Prsa bývají po otěhotnění citlivější na teplotní podmínky. Také se stává, že ztmavnou. Z pohledu velikosti se mění až v druhé polovině těhotenství, což také není pravidlem. Pamatuji si, jak jsem řešila, jakou velikost podprsenky na kojení si mám koupit. Z vlastní zkušenosti vím, že k nalití prsou došlo až pár dnů po porodu a během dvou až třech dnů se vše upravilo. Velikost mi zůstala stejná jako předtím.

Co se týče péče o tělo, tak je dobré si mazat rostoucí bříško speciálními krémy, které podporují elasticitu pokožky. Také podle všeobecného názoru by si ženy neměly barvit a trvale si ondulovat vlasy. Místo toho se doporučuje přeliv. Je to proto, aby se do těla nedostaly chemikálie, které by negativně mohly ovlivnit zdravý vývoj miminka.

Ženy s vysokým krevním tlakem by si měly dát opravdu pozor. V závěru těhotenství stoupá srdeční činnost o 5 – 10 tepů/minutu. U některých žen by to mohlo vést k příliš vysokému srdečnímu tlaku. V kombinaci s otoky těla to může signalizovat vážnější problém v podobě preeklampsie. Z tohoto důvodu se při každé kontrole provádí test moči, aby se toto riziko odhalilo. Otoky nohou být v posledním stadiu těhotenství, jsou však zcela běžnou věcí. Proto není důvod příliš se znepokojovat.

Těhotenství týden za týdnem

1. týden – přichází poslední menstruace, u některých žen se však menstruace ještě párkrát objeví.
2.–3. týden – oplodněné vajíčko putuje z vejcovodu do dělohy a začíná buněčné dělení. Okolo pátého dne dorazí vajíčko do dělohy, kde se začíná uhnizďovat.  
4. týden – vajíčko se uhnízdilo, v této fázi může dojít ke slabému krvácení. Krvácení v pozdějším stadiu těhotenství může být známkou komplikací.
5. týden – na konci tohoto týdne vzniká základ mozku, nervové soustavy a srdce.
6. týden – plod má velikost fazolky, srdce začíná svou životní dráhu, zakládají se končetiny a většina orgánů.
7.–8. týden – vznikají oční víčka, nos, jazyk a také plíce a žaludek. Srdce bije tempem 150 úderů za minutu. Plod už měří přibližně 2 centimetry.
9.–10. týden – plod se nyní podobá dítěti. Má vyvinuty prsty, nos, svaly, oční panenky, čočky i sítnice. V této fázi je plod schopen vidět své okolí.
11.–12.  týden – plod měří přibližně 5 cm a váží 20 gramů. Zárodek se začíná více pohybovat, saje plodovou vodu, kterou pak močí odvádí pryč z těla. Zatíná ručičky a jeho imunitní systém začíná fungovat.
13.–14. týden – plod váží 30 gramů a měří cca 10 cm. Chrupavky začínají vápenatět a přetvářet se na kosti.
15.–16. týden - plod váží 100 gramů a měří asi 12 cm. Začíná se objevovat obočí.
17.–19. týden – plod váží asi 200 – 250 gramů a měří 15 cm. Plod je stále aktivnější, kope nožičkami, saje ručičky a zatíná je v pěst. Kosti zesilují a začíná se ukládat podkožní tuk.
20.–23. týden – v této fázi vývoje už lze určit pohlaví miminka. Váží okolo 360 gramů a měří 19 cm. Oční duhovka se začíná vybarvovat do modra. V dásních miminka jsou ukryty zárodky prvních zoubků.  
24.–25. týden – je vnímán jako hraniční mezník, od kdy je plod schopen přežít mimo tělo matky ( s lékařskou pomocí)
Od 26. týdne začíná zárodek reagovat na okolní zvuky a pohyby.
Od 28. týdne by měl plod poznat hlasy matky a otce.
29.–31. týden – miminko začíná otevírat oči a rozlišovat dobu spánku a bdělosti. Oči jsou zavřené jen během spánku. Měří asi 25 cm a váží kolem 1300 - 1500 gramů.
32.–34. týden -  plod dosahuje váhy 1700 – 2500 gramů a průměrné délky 30 – 35 cm.  Ve střevech se ukládá smolka. Plíce jsou již plně vyvinuté a schopny samostatně dýchat.
35.–36. týden – trávicí soustava je dovyvinutá, miminko používá mimické svaly. Toto období je charakteristické nejaktivnějším pohybem miminka. Později už kolem sebe nemá dostatek volného prostoru, takže přestává tolik kopat.
37. týden – miminko zaujalo konečnou polohu v děloze matky a chystá se na porod. Začíná sestupovat do pánevní oblasti. V této době nás opět začíná trápit časté močení.
38.–40. týden – miminko váží minimálně 2,5 kg a je připraveno se narodit.

Porod aneb moje postřehy…

Teď píšu spíše těm, které se na tento okamžik připravují. Nemá cenu se stresovat, stejně těhotenství končí porodem.

Prvorodička (já též) nerodí před termínem? Ale ano, mně se to podařilo o dva týdny.

Nástřihu hráze je třeba se bát! Ne, je lepší než se natrhnout. ( nebolí, ani potom, alespoň mě ne)

Hlenová zátka odtéká týden a pak přikráčí porod? Ani náhodou! Do 20 hodin jsem měla prcka v náručí.

Prvorodička trpí v porodních bolestech i přes 20 hodin! Neříkám, že tomu tak nemusí být. Já jsem měla porodní bolesti srovnatelné se silnějšími menstruačními bolestmi. Spíše šlo o nepříjemný tlak. A do čtyř hodin od prvních porodních stahů bylo po všem ( vydala jsem se na běžnou prohlídku s poslíčky). Na monitoru po chvíli zaznamenala sestřička první stahy a už jsem jela do porodnice.  =o)).  Hodina cesty sanitkou, šup na příjem + monitor (1 a ½ hod), šup vybalit, zas na monitor (20 min), honem na sál a tady jsem si zahřívala místečko jen hodinu a už jsem si mohla miminko pochovat.  

A co doporučuji? Trénujte nošení vložek. Já jsem je nepoužívala asi 10 let a šíleně to při každém pohybu štípalo a pálilo.  

Přeji všem pohodové těhotenství a pěkné vzpomínky na porod.