Po každém kojení necháváme dítě odříhnout. Držíme ho ve svislé poloze tak dlouho, dokud neuslyšíme odříhnutí. Často bývají i dvě za sebou. Jinak se může stát, že bude ublinkávat. Po napití ukládáme dítě s hlavičkou na jednu stranu. Strany střídáme, kdyby ublinklo, nezahltí se. Jestliže brzy po napití začne plakat, zkusíme mu dát napít z druhého prsu nebo dáváme současně pít z obou prsů nebo kojíme častěji - po dvou a půl nebo jenom dvou hodinách. Maminka by měla být trpělivá, hodně odpočívat a pít dostatek mléka a dalších tekutin. Hlavně nepropadat zmatkům a úzkostným stavům, že má dítě málo mateřského mléka.
Jestli má dítě dost, se pozná podle týdenního přírůstku na váze, v prvním půlroce to bývá 50-200 g. Tuto informaci získáváme pomocí váhy. Dítě vážíme celý jeden den vždycky před kojením i po něm. Během prvních deseti dnů vypije dítě postupně 500 - 600 ml mléka, v dalších měsících 700 - 900 ml mléka za celý den. Pozor - váhy někdy nebývají přesné. Existují i váhy s mísou na vážení kojenců. Kojení se nepřerušuje ani při běžném, například horečnatém onemocnění. Maminka si kryje nos a ústa náustěnkou. Když se objeví zánět prsu, nepřikládáme dítě k postiženému prsu, jakmile bolest povolí, snažíme se mléko odstříkávat. Při kojení by si maminky měly udělat pohodlí - v prvním týdnu se kojí vleže, později vsedě, ale uvolněným způsobem, ne strnule.
Proto by si maminky mohly
podkládat nohy stoličkou, dítě spočívá zadečkem na klíně nebo i na polštářku na
nižším stolku a maminka přidržuje jen jeho hlavičku a ramínka a druhou rukou
prs nad jeho nosem. Mezi pátým a šestým měsícem se stává, že děti přestávají
soustředěně pít, všechno je hned vyruší. Jejich zvědavost začíná být silnější než hlad.
Proto byste se s dítětem měly uchýlit někam do klidného koutku, kde má
minimum podnětů. Nejistota maminek, jestli mají dostatečné množství mléka, je o
dost častější než skutečná jeho tvorba. Pokud jsou obavy opravdu veliké, měly
byste se poradit s lékařem. Spíše to budou jenom bezpředmětné obavy než skutečné
události.
Stává se, že mateřské mléko opravdu nestačí, v tom případě je tu několik způsobů, především umělá výživa. Tady je pár rad:
1. Všechny potřeby k výživě udržovat v téměř sterilní čistotě. Nádobí před použitím namočit nebo vypláchnout vařící vodou, ruce umýt vodou a mýdlem.
2. Dodržovat přesné návody na obalech mléčných přípravků a pokyny lékaře v poradně, který jako jediný má právo umělou výživu řídit. Všímejme si také záručních lhůt.
3. Otvor v savičce uděláme jen tak velký, aby dítě sálo jednu dávku přibližně deset minut. Vždy zkusíme napřed na hřbetu ruky, zda není pokrm příliš horký. Občas savičku z úst dítěte vyjmeme, lahvičku postavíme, aby do ní vnikl vzduch.
4. Každou mléčnou dávku v prvních třech měsících připravujeme čerstvou, stejně tak ovocné šťávy a později ovocnou kaši a zeleninovou polévku.
5. Dítě krmíme po třech a půl hodinách, nejméně v pěti denních a jedné noční dávce. Když se dítě v noci přestane budit, noční dávku můžeme vynechat. Při šesti dávkách vypije dítě obvykle 100 - 150 ml, při pěti dávkách 150 - 200 ml.
6. Každý nový pokrm v prvém půlroce dáváme postupně. První malou dávkou zkoušíme, jestli ji dítě snese, v dalších dnech pomalu přidáváme. Zvykat si na nové jídlo trvá obvykle týden. To platí i při odstavení od prsu.
ChytráŽena.cz