Deset mýtů o darování krve

Světový den dárců krve se každoročně slaví 14. června. Den je obecně věnovaný všem dobrovolníkům, kteří krev darují, a každý den tak zachraňují něčí život. Tento den se však využívá i k povzbuzení dalších dobrovolníků po celém světě, aby svou krev darovali. Každý v sobě možná ukrývá hrdinu a chtěl by nějak pomáhat, ale možná právě vám v tom brání strach a mýty, které kolem darování krve panují. Je na čase je rozbít a říci si, jak to doopravdy je.

Mýtus č. 1 – Darování krve bolí
Fakt: Během odběru krve se používá stejná jehla, jako když vám odebírají krev u praktického lékaře. Jedná se tedy pouze o malé píchnutí, jak říká dětský lékař „jako od včeličky“. Jediný rozdíl je v tom, že jehla je v ruce déle. Pokud tedy zvládnete injekci od lékaře, určitě zvládnete i darování krve.

Mýtus č. 2 – Jsem kuřák, a proto nemohu krev darovat
Fakt: Krev můžete darovat i jako kuřák.

Mýtus č. 3 – Darování krve je časově náročné
Fakt: Samotný proces dárcovství trvá 10-12 minut, ale celý proces od vyplnění formulářů, až po občerstvení zabere cca 45 až 60 minut.  A to jde, ne?

Mýtus č. 4 – Jsem diabetik a nemohu krev darovat
Fakt: V případě cukrovky nemůžete krev darovat obecně tehdy, pokud používáte k její léčbě inzulin. Pokud cukrovku léčíte pouze léky, obecně krev darovat můžete. Samozřejmě, vše závisí na vašem konkrétním zdravotním stavu a výsledcích krevních testů. Krev nemohou darovat např. někteří pacienti s diabetem 2. typu s průvodními srdečními potížemi nebo špatným krevním tlakem.

Mýtus č. 5 – Darování krve není pro vegetariány
Fakt: Obvykle se předpokládá, že vegetariáni mají v krvi menší množství železa, které je v těle spojeno s hemoglobinem. Záleží však na tom, jak se vegetarián stravuje, protože jeho krev může být k dárcovství vhodná. Zelená listová zelenina a indická vegetariánská strava obsahuje velké množství železa, podobně jako maso.

Mýtus č. 6 – Po darování krve musím ležet a odpočívat
Fakt: V každodenních činnostech můžete pokračovat téměř hned po darování krve, pokud budete dodržovat doporučený pitný režim. Také byste se měli vyhnout alkoholu a přímému slunečnímu záření po dobu 24 hodin. I v den darování krve však můžete být v práci za hvězdu, nic vám v tom nebrání. Lékaři však nedoporučují žádné zvedání těžkých vah nebo cvičení v posilovně.

Mýtus č. 7 – Darování krve vyčerpává vlastní krevní zásobu člověka
Fakt: Lidské tělo obsahuje asi 4-6 litrů krve. Během darování krve je odebráno cca 450 ml krve, které si tělo poté samo znovu vyrobí. Nemusíte se tedy bát, že by vám krev v těle chyběla. Tělo zdravého člověka se o sebe postará.

Mýtus č. 8 – Během darování krve se mohu nakazit HIV nebo jinou infekcí
Fakt: Každý proces odebírání krve probíhá se sterilními jednorázovými pomůckami, takže žádné riziko přenosu infekcí nehrozí.

Mýtus č. 9 – Již existuje náhrada lidské krve
Fakt: Vědci sice neustále testují a vyvíjejí náhražky hemoglobinu, ale v současné době stále neexistuje nic, co by nahradilo celou lidskou krev. Právě proto jsou noví prvodárci stále potřeba.

Mýtus č. 10 – Jako žena nemohu darovat krev
Fakt: Podstata otázky způsobilosti dárcovství krve souvisí s hladinou hemoglobinu. Předpokladem pro dárcovství krve je minimální hladina 12,5 g/dl hemoglobinu v ženském těle. Hladina hemoglobinu u žen bývá nižší než u mužů, a proto je více dárců právě mužského pohlaví. Pokud nemá žena podváhu a její hladina hemoglobinu je ideální, krev darovat může. Pokud je však žena těhotná nebo kojí, nejde to.

Mnoho lidí má z odběru krve strach. Bojí se infekce, jehel či zdravotních následků z odběru, který je však absolutně bezpečný. Často od prvodárců slýcháme, že mají strach, věří mýtům, které o darování krve kolují a díky tomu mají i zkreslené představy o tom, jak odběr probíhá. Po odběru však říkají, že kdyby tohle věděli, tak už přišli dříve.

Byla by škoda myslet si, že krev darovat nemůžete, když to není pravda. Přitom ve světě každé dvě sekundy potřebuje nějaký člověk krevní transfuzi nebo produkty vyrobené z krve. Ti, co krev již darují, ji darují z čistého altruismu. Dělají to proto, že jsou v pozici, kdy ze zdravotního hlediska darovat mohou, a protože chtějí reagovat na potřebu krve a krevních produktů, jako jsou plazma a krevní destičky. Každý musí začít sám u sebe.