Britští lékaři možná přišli na způsob, jak zabránit výskytu zhoubných nemocí, které pro svůj vznik potřebují genetické předpoklady. Nešlo však o genetickou manipulaci, ale o vybrání vhodného embrya
Jak souvisejí nádory s dědičností?
K pochopení mechanismu, kterým může genetické inženýrství zabránit nádoru, je ale zapotřebí znát, jak vlastně nádory s dědičností souvisí…
Tato otázka je několik posledních desetiletí předmětem výzkumu. Vědci se snaží zjistit, jakým způsobem mohou geny přispět k tomu, že se normální buňka vymkne kontrole a začne se náhle dělit. Zmínit můžeme některé z nádorů prsu a vaječníků, oka a tlustého střeva. Většina nádorů může být ale různého původu; k tomu, abychom mohli říci, že je nádor dědičný, je třeba genetického vyšetření.
Existuje několik typů nádorů prsu. Ty, které se vyskytují dědičně a objevují se často již v mladším věku, jsou obvykle způsobeny mutací neboli změnou v pořadí bází, tedy jakýchsi stavebních „součástek“ dvojšroubovice DNA.
Problémů ve využití genetických poznatků je ale několik:
1) Ne všechna nádorová onemocnění jsou podmíněna jediným genem (jako je tomu u tohoto typu nádoru prsu), některá rakovinná onemocnění jsou podmíněna více geny, u jiných nádorů není zodpovědný gen zatím znám.
2) U člověka není z etických důvodů možné provádět takzvané manipulace s dědičnou informací na zárodečné úrovni. U člověka jsou možné pouze změny na úrovni tělesných buněk, které se nebudou přenášet do dalších generací.
3) Někteří kritici také tvrdí, že je špatné embrya s danou mutací ničit, neboť u nich není jistota, ale pouze pravděpodobnost (byť osmdesátipětiprocentní), že se u nich v dospělosti může rozvinout rakovina prsu. Také tvrdí, že rakovina prsu může být úspěšně léčena, a proto je hříchem „vytvořená“ embrya zabíjet.
Navíc genetický výběr embryí je ve světě značně sporný. Jeho odpůrci se obávají, že metoda může být zneužita. Preimplantační genetická diagnostika je například v Německu zakázána.
V Británii se sedmadvacetiletá matka rozhodla, že nechce, aby její dítě trpělo tímto rizikem. Ženská část rodiny jejího manžela bojovala po generace rakovinou prsu a vaječníků. Zmíněná žena nechtěla tomuto nebezpečí vystavovat i své děti. Proto podstoupila umělé oplodnění (přestože ona i její manžel jsou plodní). Lékaři tak mohli embrya otestovat na přítomnost genu a vybrat ta, která nebezpečný gen mít nebudou.
Lékaři v londýnské University College Hospital oplodnili ve zkumavce osm embryí a ty po tři dny zkoumali z hlediska rizikového genu. Lékařům se podařilo izolovat čtyři zdravá embrya. Dvě z nich vložili lékaři do dělohy, kde se usídlila, a další dvě byla zmrazena pro případ, že se pár znovu rozhodne otěhotnět. Zdravá dívka bez genu rakoviny prsu se narodila 9. ledna 2009.
"Toto děvčátko nebude v dospělém životě ohroženo rizikovým genem rakoviny prsu," uvedl porodní specialista Paul Serhal, pod jehož dohledem se rodiče novorozené dívky rozhodli zákrok podstoupit. Bez tohoto zásahu by pravděpodobnost, že dcera tohoto páru jednou onemocní rakovinou prsu, dosahovala 50 až 85 procent.
Tento počin znamená další mezník ve využití genetiky v boji s rakovinou i když je zřejmé, že tato metoda nezachrání od rakoviny každého, kdo k ní má genetické předpoklady, někomu ale určitě může připravit minimálně lepší start do života.
ChytráŽena.cz