Dětská obezita – pár kilo navíc nebo vážný problém?

14 milionů evropských dětí se v současnosti potýká s problémem obezity. V evropském srovnání jsme na tom sice stále o něco lépe, přesto je však u nás obézních cca 14 % dětí. Alarmující je pak zejména fakt, že počet obézních dětí u nás stejně jako na celém světě roste. Jedná se o vážný problém nebo jen o pár kilo navíc? Proč ji rodiče neberou stále příliš vážně?

Není obézní jako obézní

Obezita je metabolické onemocnění spojené s celou řadou dalších chorob a významný rizikový faktor, který se podílí na vzniku a rozvoji mnoha civilizačních onemocnění. Ačkoli u některých dětí je viditelná na první pohled, pro potvrzení diagnózy a zmapování její závažnosti je třeba použít upravený BMI (Body Mass Index). Ten na základě hraničních hodnot v jednotlivých letech dítěte vymezuje tři stupně obezity – mírnou, střední a těžkou. „Kromě tabulek a výpočtů může být signifikantní celá řada dalších skutečností – porodní parametry, kolísání váhy, rozložení tuků, růst, rodinná situace, sociální podmínky apod.,“ vysvětluje pediatr Martin Gregora a dodává: „V neposlední řadě je důležité znát subjektivní pohled samotného dítěte a stěžení by měl být i názor pediatra.“

Od kojení po pubertu

Pro výskyt a zvýšené riziko vzniku obezity jsou v životě dítěte a mladistvého některá období klíčová. Tím prvním je možná překvapivě již období těhotenství a kojení. „U dětí s vysokou nebo naopak velmi nízkou porodní hmotností se riziko rozvinutí nadváhy a obezity zvyšuje. Jedním z preventivních kroků je kojení, které kromě jiného také učí dítě korigovat množství přijaté stravy,“ vysvětluje terapeutka dětské obezity Jana Divoká ze sdružení STOB (Stop obezitě). Pokud je dítě z nějakého důvodu krmeno náhradami mateřského mléka, pak opět platí to, že by měly být již od malička dodržovány doporučené dávky.

Zlomovým obdobím pro vznik obezity je vstup dítěte do školy, který pro něj automaticky znamená snížení pohybové aktivity. Rizikové je také období puberty a situace, ve kterých je dítě pod vysokým emočním tlakem.     

Geny vs. „rodinný talíř“

Odborníci se shodují, že mezi zásadní příčiny nárůstu dětské obezity patří rozpor mezi nabídkou energeticky bohaté stravy a nedostatkem pohybu. Děti tedy přijímají v jídle daleko více energie, než vydávají při pohybu. Do hry samozřejmě vstupuje také dědičnost, statistiky ukazují, že dítě, které má jednoho rodiče obézního, se stane obézním asi ve 40 % případů.  V rodině s oběma obézními rodiči má dítě šanci se stát obézním v 70 % v porovnání se 14 % obézních dětí, které mají rodiče s normální hmotností. Avšak těžko říct, zda jsou na vině geny nebo spíše stravovací návyky (tzv. společný rodinný talíř), které se dědí z generace na generaci. Stejně tak by si rodiče měli uvědomit, že jsou pro své děti velkým vzorem a budou-li mít oni nevhodné stravovací a pohybové návyky, je velice pravděpodobné, že je předají svému dítěti.  

Na vině je i špatný pitný režim

Kromě již zmíněných příčin se o dětskou obezitu zasluhuje také nadměrná konzumace sladkých nápojů. „Vypije-li dítě 1 litr sladkého nápoje denně jaksi „navíc“ nad svůj denní energetický limit, může to za cca 14 dnů činit 1 kg hmotnostního přírůstku,“ zdůrazňuje terapeutka. Pravidelný, vyvážený a pestrý pitný režim patří přitom k zdravému jídelníčku každého z nás. Zajištění dostatečného příjmu tekutin je pro dětský organismus velmi důležité. Bez dostatečného množství tekutin v těle nemohou zcela dobře fungovat některé metabolické pochody.

Zákazy nefungují

Rodiče, kteří se snaží problém obezity u svých dětí řešit, často přistupují i k zákazům konkrétních nápojů. To se však bohužel ve výsledku může proti dětem obrátit. Těžko můžeme totiž čekat, že by děti pily pouze vodu a zákaz sladkých nápojů má tak za následek snížení vypitého množství tekutin, což je samozřejmě špatně. „Zákazy nevedou k cíli. Není pro dítě zakázaná potravina či nápoj – jen se ji musí naučit do svého jídelníčku zařazovat s rozmyslem, tedy občas a v přiměřeném množství,“ doporučuje terapeutka Jana Divoká.

Zřejmě nejlepším řešením této situace je volba pestrého pitného režimu, který bude pro děti mnohem více motivující. Základem takového pitného režimu by samozřejmě měla být voda, ale děti si v rámci něho mohou dopřát i chuťově zajímavější nápoje, aniž by jim to nějak škodilo. „Při výběru těchto nápojů volte takové, které mají na 100 ml co nejnižší energetickou hodnotu a co nejméně jednoduchých cukrů,“ radí Jana Divoká.

Obezita sama neodezní

Asi největším nebezpečím je v souvislosti s dětskou obezitou to, že je někdy samotnými rodiči přehlížena. Rodiče problém zlehčují zejména proto, že věří, že se jedná pouze o dočasný stav a děti z obezity vyrostou. To je však mylná představa, která pouze podporuje snadné prohlubování obezity. „Pokud se nezačne obezita u dítěte řešit, komplikace s ní spojené se v dospělosti ještě prohlubují a mohou významně ovlivnit kvalitu a tím i délku života jedince,“ varuje terapeutka dětské obezity Jana Divoká. Zdravotní komplikace může přitom znamenat už v samotném dětství - vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cukru v krvi, vysoký LDL cholesterol, kožní problémy, problémy s pohybovým aparátem a také psychické potíže.

Rodiče by měli jít příkladem

Právě prokazatelná přenositelnost důsledků dětské obezity do dospělosti je tím nepádnějším důvodem, proč by tento problém neměl být brán na lehkou váhu. „Rodiče by si měli v každém případě uvědomit, že jsou pro dítě mocným vzorem, a pokud oni budou mít vhodné stravovací a pohybové návyky, je více než pravděpodobné, že je předají svému dítěti,“ nabádá na závěr Jana Divoká.