Nejrizikovější skupinou jsou děti mezi 1 až 3 lety, které tvoří více než polovinu dětských pacientů postižených otravami.
K 70 – 90 % otrav dojde doma.
Nejčastějším místem otrav jsou kuchyně (3/4 případů).
Nejčastěji se děti otráví léky, chemickými látkami a rostlinami.
Čím se může dítě otrávit
Léky
Otravy léky spadají do kategorie náhodné. Nejčastěji se otráví děti od 1 do 5 let, protože jsou zvídavé a rády poznávají okolní svět. Často za otravu dítěte mohou sami rodiče. Nedodrží dávkování léků, zamění je nebo podají dítěti místo sirupu například éterický olej. Nejlepší prevencí otrav je umístit léky mimo dosah dětí, včetně vitamínů. Pokud je dítě nemocné, neměli by rodiče mluvit o lécích jako o bonbonech a pamlscích.
Čisticí prostředky v domácnosti
Počet nehod, při kterých se děti otráví nějakým čisticím prostředkem, stoupá. Důvodem je rozšiřující se nabídka čisticích prostředků na trhu a jejich častější používání v domácnostech. Děti lákají barevné a zajímavé obaly čisticích prostředků, které se často pletou s nápoji a jinými potravinami. Častou příčinou otrav dětí je i nešvar v českých domácnostech, kdy se přelévají nebo stáčejí chemikálie do neoriginálních obalů, kterým chybí etiketa s informací o jejich složení. Rodiče mohou předcházet těmto nehodám především tím, že přípravků nebudou mít doma mnoho a budou vybírat takové, jejichž obal je opatřen bezpečnostním uzávěrem.
Avivážní prostředky obsahující kvartérní amoniové sloučeniny mohou při požití většího množství výrazně dráždit sliznici a kůži. Pokud dítě pouze olízne hrdlo nádoby, koncentrace chemikálií není tak silná, aby mu ublížila. Velmi častou příčinou dětských otrav v domácnosti jsou také leštěnky na nábytek a další přípravky obsahující benzín, petrolej a minerální oleje.
Odstraňovače skvrn na textil způsobují podle koncentrace bělících složek různě silné podráždění zažívacího traktu. Po požití může u malých dětí dojít i k rozsáhlejšímu postižení sliznic.
Čističe potrubí se často prodávají v obalech, které lákají děti, například s motivem krtka. V pevné podobě má prostředek tvar pecičky. Pokud dítě mělo pecičky pouze v ústech a nespolklo je, může dojít k otoku rtů nebo poleptání dutiny ústní. Pokud dítě pecičku spolkne, hrozí mu poleptání jícnu a eventuálně i žaludku.
Přípravky na čistění sanitární techniky obsahují různé koncentrace chlornanu sodného, peroxidu vodíku a kyselin. Proto je důležité v případě otravy znát přesný název nebo složení prostředku podle jeho etikety, aby mohla být
zahájena správná léčba postiženého. Některé z těchto přípravků mohou zažívací trakt dítěte pouze podráždit, jiné jej však poleptají.
Kosmetika
Při požití kosmetických přípravků jako jsou pleťové krémy, mýdla, šampóny na vlasy nebo pomády na rty nehrozí dětem velké nebezpečí, protože jsou netoxické. Záleží však na množství, které děti snědly nebo vypily. Po požití menšího množství se dostaví průjmy, nevolnost a zvracení. Větší riziko představují kosmetické přípravky s obsahem alkoholu (vody po holení, toaletní vody, parfémy…).
Chemické látky v garáži, dílně a na zahradě
Součástí nemrznoucích směsí, například Fridexu, je etylénglykol, který způsobuje jejich vysokou toxicitu. Kvůli příjemně nasládlé chuti může dítě vypít velké množství této látky. Následkem může být i smrtelná otrava.
Rostliny
Nejlepší prevencí otrav rostlinami je znát všechny rostliny a květiny, které v domácnosti nebo na zahradě pěstujeme. Odborníci nedoporučují pěstovat jedovaté rostliny v rodinách, které mají malé děti. Pro ně představují určité nebezpečí i rostliny s trny a ostrými okraji listů. Doma pěstované rostliny by neměly být postavené na zemi, ale mimo dosah dětí. Celoročně se objevují otravy pokojovými rostlinami především u batolat. Většinou však ochutnají jen velmi malé množství, tudíž riziko otravy je nízké. Mezi nejčastěji pěstované nebezpečné pokojové rostliny patří například dieffenbachie nebo skupina pryšcovitých (např. pryšec trojhranný, Kristova koruna apod.).
Při pobytu venku je nutné mít nad dětmi trvalý dozor. Některé jedovaté rostliny se mohou nacházet na veřejnosti volně přístupných místech, například městských parcích. Mezi volně rostoucí jedovaté rostliny se řadí například čilimník obecný, lidově známější jako zlatý déšť, nebo tis červený.
Jedovaté houby
Základní prevencí před otravou houbami je jejich dokonalá znalost. Přesto se každoročně objevují případy otravy houbami. Otrávit se můžeme i jedlými houbami, které byly nevhodně skladované. Jedovaté houby představují pro děti velké riziko, protože i malé množství jim způsobí těžkou otravu. Odborníci nedoporučují dávat dětem pokrmy z hub vůbec nebo velmi zřídka, protože jsou pro ně těžko stravitelné. Důležité je také hlídat děti, aby samy neochutnávaly syrové houby. Děti totiž rády napodobují chování dospělých, proto by houbaři před nimi nikdy neměli syrové houby ochutnávat.
Nejjedovatější houbou v Česku je muchomůrka zelená. Příznaky otravy, jako je průjem a zvracení, se mohou objevit až za 8 – 12, nebo i za 24 hodin. Otravy muchomůrkou jsou velmi často smrtelné. K dalším jedovatým houbám patří například muchomůrka tygrovaná nebo hřib satan.
Některé mýty o houbách
Pověra: Jedovaté houby jsou pestře zbarvené. Není to pravda. Řada smrtelně jedovatých hub je bílá nebo má nenápadnou barvu.
Pověra: Jedovaté houby nejsou ožírané slimáky a hmyzími larvami. Není to pravda, např. muchomůrka zelená je pro hmyz neškodná a jeho larvy se v ní běžně vyskytují.
Pověra: Dlouhé vaření či smažení zlikviduje každý jed. Není to pravda. Pouze některé jedovaté houby se po tepelné úpravě stanou jedlými (např. hřib satan), ale většina toxinů je tepelně vysoce stabilní a var je neničí.
Pověra: Jedovaté houby chutnají odporně. Není to pravda. Řada smrtelně jedovatých hub je obecně označována za chuťově vynikající.
Školní pomůcky
Všechny školní pomůcky prochází přísnými kontrolami. Hygienicky schválené výrobky však mohou při použití většího množství způsobovat dětem zažívací potíže nebo nevolnosti.
Autorka: MUDr. Hana Rakovcová a Mgr. Karolína Mrázová z Toxikologického informační střediska při Klinice pracovního lékařství 1. LF a VFN v Praze