Dětské postýlky: Nezahrávejte si s nešťastnou náhodou

Dětská postýlka by měla patřit k místům, kde budou děti v co největším bezpečí. Za to, že tomu tak vždy není, mohou výrobci. Buď nedokáží ve své výrobě zajistit realizaci vcelku jednoduchých požadavků na bezpečnost, které jim diktuje norma, nebo normu, která by měla být středobodem jejich podnikání, neznají, nebo ji sice znají, avšak nerespektují. Výsledek? Z jedenácti testovaných dětských postýlek můžeme pouze pět prohlásit za bezpečné.

Úrazy, které se dětem přihodí v postýlkách a které vyžadují léčení, se i u nás čas od času stávají. Mezi nejčastější patří pohmoždění a zlomení končetin, která jdou na vrub konstrukci postýlek, i následky pádů při selhání zajišťovacího mechanismu posuvné bočnice postýlek. Mnohé nepříjemné situace, které se obejdou zpravidla bez zranění (zaklíněná hlavička mezi příčkami nebo mezi bočnicí a čelem postýlky, přiskřípnutá ručička, uvízlý prstík v přístupném otvoru), rodiče lékařům ani nehlásí, takže se o nich bohužel neví.
V Evropské databázi úrazů (European Injury Database) je za období 2005 až 2007 evidováno 17 000 úrazů dětí mladších čtyř let. Viníci: špatná konstrukce postýlek, nevyhovující rozměry matrací (uvíznutí dítěte mezi matrací a kostrou postýlky – přidušení), mantinely, spacáčky, přikrývky (šňůrky a smyčky – přidušení, uškrcení, vdechnutí malých částí; absence údaje, pro jakou teplotu jsou určeny – přehřátí, jedna z pravděpodobných příčin náhlého úmrtí kojenců), závěsná lůžka (nestabilita). Odstranit potenciální nebezpečí nebude pro výrobce představovat žádnou mimořádnou zátěž a spotřebitelé-rodiče by kroky Evropské komise neměli kritizovat, nýbrž s ohledem na to, že člověk nikdy neví, co ho může potkat, vítat. Když bude přesně definováno, jak má bezpečný dětský výrobek vypadat, nebudou se moci výrobci vyvlíknout ze své odpovědnosti.

Dětská postýlka patří mezi jednoduché výrobky, nic složitého na nich opravdu není, což jistě každý uzná. Jenže ani to, co je jednoduché, nemusí být zároveň bezpečné. Přesvědčili nás o tom samotní výrobci dětského nábytku. Z jedenácti testovaných postýlek můžeme doporučit pouze pět výrobků. Zajímavé je, že polský výrobce Klupš dokáže zároveň vyrábět jak bezpečné, tak nebezpečné postýlky (Radek a Rafal I). Taktéž zajímavé je, že dva z poměrně velkých a na českém trhu zavedených dovozců dětských postýlek nerozpoznají nebezpečné výrobky a zařadí je do své nabídky (Scarlett: Alek a Kubíček, AGS-Sport: Anna Eco).
Společným jmenovatelem nedostatků, které jsme testem odhalili, je nedodržování požadavků na bezpečnou velikost pro dítě přístupných mezer (v jednom případě navíc přístupné montážní díry). Mezery, jak už vyplynulo z předchozího textu, mohou být příčinou v tom horším případě zranění, v tom lepším „jenom“ bolesti dítěte.

Nepodceňujte návody

Zřejmě jen málokdo se při výběru dětské postýlky stará o návod. Většina se jím zabývat vůbec nebude. Montáž postýlky je jednoduchá, jak přestavovat rošt je taky jasné, tak k čemu by byl? Jenže návody nejsou jenom o montáži a obsluze, ale také a zejména o bezpečném užívání výrobků, o tom, co se musí dodržet, aby se případně něco nestalo. Podívejme se společně na to, co by měl obsahovat kvalitní návod k dětské postýlce. Dodáváme, že vycházíme z požadavků normy, která se na postýlky vztahuje a kterou výrobci musí respektovat.

Někteří, jak ukázal náš test, dodávají neúplné návody, někteří dokonce nedávají žádné (výrobky Anna Eco, Eva a Grzeš) a někdo pouze cizojazyčné (výrobek Rafal I). Při čtení se zamyslete, spí-li vám v postýlce dítě, zda se nedopouštíte nějakého bezpečnostního prohřešku. Čekáte-li miminko a budete-li pro něj chystat postýlku, včas si vzpomeňte a upozornění si znovu přečtěte…

Otevřený oheň a jiné zdroje silného tepla v těsné blízkosti postýlky představují nebezpečí.
Postýlka se nesmí stavět k otevřenému krbu či lokálnímu topidlu na pevná paliva, nesmí být ani v blízkosti sálavých panelů, přenosných infrazářičů, teplovzdušných topidel atd.

V postýlce se nesmí nic nechávat a nesmí být v blízkosti jiného předmětu, který by byl zdrojem nebezpečí pro dítě.
Nenechávejte v postýlce hračky, kusy látky, stužky atd. Usíná-li dítě s plyšovou hračkou, po usnutí ji vyndejte. U většího dítěte nesmí být v postýlce nic, co by mohlo využít jako stupátko.

V postýlce se smí používat pouze jedna matrace. Výška od povrchu matrace v nejnižší poloze k horní hraně rámu postýlky musí být min. 500 mm a v nejvyšší poloze 200 mm. Matrace musí mít maximální tloušťku uváděnou výrobcem (údaj přímo na výrobku a to buď písemně, nebo značkou na postýlce). Matrace musí těsně kopírovat vnitřní rozměry postýlky.

Postýlka musí mít vždy řádně zajištěné zajišťovací mechanismy. Pokud se dítě nechá v postýlce bez dozoru, musí být bočnice v uzavřené poloze.
Požadavek se týká postýlek s pohyblivými bočnicemi, které musí být zajištěny tak, aby je dítě nemohlo otevřít. I malá chvilka, kdy je dítě, které se již začíná převracet, samo v otevřené postýlce, se může obrátit v neštěstí.Když dítě začíná sedět, musí být dno postýlky (rošt) v nejnižší poloze.
Nejnižší poloha je nejbezpečnější, protože dítě nemůže přepadnout. Když začíná být více pohyblivé, ztěžuje mu přelezení bočnic či čel postýlky.

Nedílnou součástí návodu musí být montážní výkres, popis všech částí postýlky, nářadí a šroubů potřebných k jejímu sestavení.
Pro jistotu uvádíme, že se u dětských postýlek nesmí používat samořezné šrouby a že nastavitelné dno musí vyžadovat použití nástroje.

Podrobné výsledky testů naleznete na stránkách: https://www.dtest.cz/

Zdroj:DTEST

Monika Šimůnková
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout