Tenkrát byla Whiska jen v Tuzexu, nebo ji vozili piloti ze shopu z letiště, byla levnější. Ten známý byl soused z vedlejšího vchodu a jezdil domů z práce dost pozdě, ale jeho manželka byla tehdy na mateřské dovolené a tak měla za úkol mne hlídat. Protože nemám silnou vůli, přece jen jsem tehdy sáhla po cigaretě, aby mne sousedka neviděla, kouřila jsem na záchodě.
Byl krásný večer, přibližně 21. hodina, já měla děti v pokojíčku v postýlkách a tak jsem se vyklonila z okna a v klídku si to vyčuzuju a říkám si, soused je už doma a na naše okna nevidí. A ejhle, jak si tak pochutnávám na ,,metle lidstva", dole pod našimi okny byl kamarád soused.
A příšerně se smál, že mne nachytal a hulákal do oken, jak se těší na Whisky.
Byla jsem lapena a nezbývalo nic jiného, než shánět Whisku. V této době to byly dost velké peníze a tak se manžel snažil ji sehnat levnější. Sice se mu to podařilo, ale dostala jsem vyhubováno, že vyhazovat peníze za cigarety a navrch ještě za Whisku, že nehodlá tolerovat.
Sázka je ale sázka a tak jsem milou Whisku donesla sousedovi. Ten se smál, až se za břicho popadal, dala jsem si u nich kávu a čekala jsem, že kamarádsky Whisku rozdělá a nabídne. Tak se to přece dělá, že se částečně rozdělím, že ano? Bohužel se k rozdělání Whisky neměl a tak jsem se zeptala, zda mi dá panáka.
Odpověděl, že je to jeho výhra a s ní si bude dělat, co sám uzná za vhodné. V tu chvíli jsem v něm viděla nenažraného kamaráda (co je doma, to se počítá). Přece jen jsem čekala, že přijde s manželkou, nebo nás pozve později, třeba na narozeniny, nebo na Silvestra.
Čekám na panáka dodnes a to je pěkná řádka let. Později jsem se dozvěděla, že to měli posichrované u další kamarádky, která bydlela naproti a tak stačilo zvednout telefon a bylo to nabonzované, měl to pěkně posichrované. Tentokrát jsem přesvědčena sama ve svém nitru, že to chci já, jen mám strach, že budu sahat po jídle a tloustnout. Stačila kila, která jsem přibrala o Vánocích. Držte mi palce, asi to nebude procházka růžovou zahradou, protože vím, že když manžel přestal kouřit, dostával se do stavů, kdy mu bylo blbě, vypadalo to, že má infarkt, ale po všech vyšetřeních se zjistilo, že má absťák z cigarety.
Už si chtěl zapálit, ale všichni jsme mu to vymlouvali, že když už to vydržel tak dlouho, ať s tím už nezačíná.
Rozdíl mezi mnou a manželem je ten, že on má pevnou vůli, já nikoliv.
Ano, máme 4. měsíc nového roku a já opravdu nekouřím. Cigarety nekupuji, pro jistotu, abych neměla nutkání se na ni podívat. Někdy sice bych si dala k odpolednímu kafíčku, ale mám strach, že si to pak budu vyčítat, vždyť tuto cestu jsem si zvolila sama.
dasena - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz