Voda tvoří téměř 70 procent našeho těla. Avšak zatímco v tělíčku novorozence je voda zastoupena 80 procenty, v případě staršího organismu představuje pouze přibližně 50 % jeho celkové hmotnosti. Zdravý člověk by měl za normálních okolností vypít kolem 2 až 3 litrů tekutin, ale množství tekutin a skladbu pitného režimu je třeba přizpůsobit individuálním potřebám a nárokům organismu, které se mění nejen věkem, ale i zdravotním stavem.
Výjimečnou pozornost správnému pitnému režimu věnujeme především v letních měsících, kdy se setkáváme s přímo tropickými teplotami a snažíme se mít svou dávku vody neustále "po ruce". K tomu nám výrazně pomáhají šikovné 0,75 litrové balení pramenité vody nebo elegantní kabelkové láhve o objemu 0,33 litru, které nezaberou mnoho místa ani v té nejmenší tašce.
"Pravidelný a vyvážený příjem tekutin je však důležitý během celého roku a speciálně pro některé rizikové skupiny, u nichž by případná dehydratace znamenala skutečně vážný problém. Patří sem především těhotné ženy, malé děti, senioři a lidé trpící náhlým i dlouhodobým onemocněním ", podotýká odborník na sport, výživu a zdravý životní styl.
Rizikové skupiny pitného režimu:
1) Naučte děti pít
Děti v zápalu her a letních sportů velmi často zapomínají na tekutiny, a když na ně rodiče dostatečně nedohlédnou, jsou schopny nepít i celý den. Výsledkem toho jsou závratě, masivní pocení, horečky a průjmy, způsobené většinou právě akutní dehydratací jejich malých tělíček. Dětští pacienti pak často tráví léto na nemocničních lůžkách, namísto veselých radovánek s kamarády.
Začátek dehydratace se projevuje suchými ústy a jazykem, nedostatkem slin a slz, podrážděním nebo únavou. Podezřelá je rovněž absence močení během 6-8 hodin u starších dětí a 3-4 hodiny u dětí do půl roku života. Právě miminka vyžadují nejpřísnější režim při dodržování dostatečného příjmu tekutin. Při podávání umělé stravy je nezbytné - a zejména v období veder - podávat jim kojeneckou vodu.
Naše rada:
Nepouštějte své ratolesti z dohledu bez láhve plné vhodného nápoje, případně jim dopřejte pořádnou dávku ovoce bohatého na vodu, jako jsou melouny či broskve. To neodmítne ani ten nejvytíženější malý průzkumník!
2) Těhotenství a žízeň
U žen se v období těhotenství výrazně snižuje práh žízně a odpovídajícímu příjmu tekutin nevěnují dostatek pozornosti, ba dokonce omezují přísun tekutin ze strachu z častých návštěv toalety. Nedostatek vody se však u budoucí maminky velmi rychle projeví ve formě dehydratace, nadměrných otoků a hromadění vody v organismu.
Žena by měla pít především kvalitní pramenité vody bez zbytečných kalorií s nízkým obsahem minerálních látek od 150 - 400 mg/l. Kvalita vody je kromě zdravotní nezávadnosti také důležitá pro omezení rizika vzniku průjmů, které především v letním období vedou k vážnému odvodnění organismu a tím ke snížení přísunu tekutin do placenty.
3) Vyšší věk versus voda
Pokročilý věk je také velkým nepřítelem správného pitného režimu. Čím méně senioři pijí, tím méně mají žízeň – a o to více jsou ohroženi vážnou dehydratací organismu. Pokud nemají specifické zdravotní potřeby, je vhodné upřednostnit nekalorické tekutiny, především pramenité vody s nízkou mineralizací. Navzdory dostatku vody obsažené v potravě, bohaté na ovoce či zeleninu, potřebuje průměrný starší občan kolem 2,8 litru čisté vody denně k zachování dobrého zdravotního stavu.
4) Zásada nemoci: pít, pít a pít!
Během onemocnění si naše tělo žádá mnohem více tekutin, což je způsobeno jednak zvýšeným pocením, jakož i většími nároky na vodu pro zajištění správného fungování jednotlivých orgánů. Chronické a dlouhodobé nemoci vyžadují speciální přístup. Při vysokém tlaku, arteriální hypertenzi, se omezuje příjem kuchyňské soli (NaCl) a velmi slané minerálky jej mohou ovlivnit. Při cirhóze jater, při ledvinové nedostatečnosti, zvláště u pacientů v chronickém dialyzačním programu, se složení i množství přijímaných tekutin musí pečlivě regulovat a pitný režim sestavovat ve spolupráci s lékařem.
Zdroj: Rajec
Vendi V.
ChytráŽena.cz