Vydejme se po téměř 90 letech podívat, jak vypadá Kocába dnes. Většina "uštvaných dětí velkoměsta" směřuje na přehradu Slapy, byla by ale škoda neprobádat blíže prostor ohraničený na jihu obcí Slapy, na severu Štěchovicemi a meandrující Kocábou na západě.
Pokud pojedeme autem, ve směru od Prahy projedeme Štěchovicemi, pokračujeme stále po hlavní silnici k jihu, a po necelých třech kilometrech, ještě před odbočkou do obce Slapy, jsou po pravé straně dvě menší lesní parkoviště. Toto místo je vhodným východiskem příjemného výletu.
U horního parkoviště nalezneme rozcestník Stará silnice. Rozcestník byl v době naší návštěvy poničen vandaly, ale podle mapy víme, že musíme zamířit po zelené a modré značce od silnice kolmo do lesa.
Krásným bukovým a posléze smíšeným lesem dojdeme zakrátko na první zajímavou zastávku. Je jí bývalé lesní koupaliště. Je to trochu překvapivé, koupaliště tady nedaleko Slap a v lese, ale zapátrejme trochu v historii. V roce 1935 vznikl projekt vybudovat Letovisko Slapy, jako ideální a bezpečné útočiště Pražanů před, v té době zcela reálnou, možností bombardování Prahy. Letovisko mělo zabírat oblast od silnice, po níž jsme přijeli, až dolů k Vltavě. Bylo zde vyměřeno 500 parcel, vyprojektovány silnice, přípojky elektřiny, vodovod. Jeho součástí byla i lesní plovárna na místě tzv. Šeberových rybníčků s šatnami a občerstvením. Z celého ambiciózního projektu byla vystavěna jen restaurace Na Vyhlídce se střelnicí a několik vil; kvůli válečným událostem nebyl projekt dokončen. Lesní koupaliště fungovalo ještě v 50. letech, ale pak postupně zchátralo a zarostlo.
Pár kroků od koupaliště a jsme na rozcestí V Paloukách. Modrá značka směřuje do údolí Kocáby - po té se sem budeme vracet.
Nyní se věnujeme značce zelené, mířící do obce Čím. Po půl kilometru přicházíme na asfaltovou cestu, značka ji po chvíli opouští vlevo, my však pokračujeme neznačenou asfaltkou rovně. Držíme se stále západním směrem, cesta udělá esíčko a prohoupne se údolím s lesním rybníčkem k samotě Královky, kde narazíme na žlutou značku.
Pozvolna klesáme lesem, po chvíli se nám otevře výhled do krajiny, až sestoupíme na okraj osady Malá Lečice. Přejdeme lávku přes Kocábu a narazíme na zelenou značku. Po ní - a po proudu říčky - povede naše další cesta. Pokud bychom si chtěli ale udělat odbočku na jedno filmové místo, musíme projít celou obcí a na jejím jižním okraji nalezneme skalní rozsedlinu, kterou protéká Kocába a tvoří zde mělkou tůňku. Je to jezírko, kde se koupala Doubravka (Daniela Kolářová) ve filmu Léto s kovbojem a kde se seznámila s Honzou (Jaromír Hanzlík). Od doby natáčení uběhlo už neuvěřitelných 35 let, ale místo je stále dobře k poznání. Určitě se vám vybaví hláška "Já znám široko daleko všechny krávy. Ale vás jsem tady ještě neviděl."
Na následujících kilometrech nás bude doprovázet již zmiňovaná zelená značka a cesta nás povede po proudu klikatící se říčky Kocáby, kterou na několika místech překonáváme po lávkách. Není divu, že toto romantické údolí začali ve dvacátých a třicátých letech osidlovat trampové a Kocábu nazývali Hadí řekou.
Přicházíme k hájovně na rozcestí pod obcí Bratřínov, otvírá se nám pohled na velké skalnaté údolí s osadou Ascalona. Jistě znáte text písně (a osadní hymny) ..."když jsem byl mlád, bývala Ascalona, nejhezčí osadou, kterou jsem znal"... Osada vznikla v roce 1933 a pozvolna se rozrůstala. I dnes zde vládne kamarádský a sportovní duch, osadníci pořádají turnaje v malé kopané, volejbalu, nohejbalu, stolním tenise, dětské hry s táborákem a maškarním bálem. Název osady je odvozen od významné pevnosti v Izraeli - Aškelonu (křižáci jej nazývali latinským názvem Ascalon).
Další velká osada se usídlila necelý kilometr dále, v následujícím meandru Kocáby; na skále svítí nepřehlédnutelný nápis Dashwood. Proč si zakladatelé vybrali tento název jsem se pokusila najít na webových stránkách osady:
Jedna z možností prý je, že se inspirovali knihou E.T.Setona „Úsvit na Cedrové hoře“, v níž je toto jméno uváděno.
Druhá verze praví, že jméno zvolil zakladatel osady Václav Krupička – Swenny podle Lady Dashwood, anglické šlechtičny, která již jako dívka vynikala nebývalou odvahou, statečností i půvabem. V době zlaté horečky přešla nebezpečný Chilkootský průsmyk, aby po mnohých útrapách navštívila Klondike City a strávila několik měsíců ve společnosti zlatokopů.
Podél další osady - Rewaston - dojdeme na rozcestí Pod Kolní strání (pod Bojanovicemi). Nenechte se zmást tím, že modrá směrovka pokračující podle vody chybí. Stejně tak několik značek je zamalováno - zjevně práce majitele přilehlého pozemku, který nechce, aby se kolem jeho plotu chodilo... Jeho soukromí nijak nenarušujeme ani nedráždíme jeho psy a pěšinou podle vody pokračujeme na rozcestí Údolí Kocáby - Pod Masečínem.
Nejromantičtější je poslední krátký úsek, kdy je zde pěšinka vysekána ve skále a v jednom místě je jištěna řetězem.
Od rozcestníku Údolí Kocáby - Pod Masečínem by se dalo případně pokračovat po žluté do Štěchovic. My přejdeme říčku po lávce a stoupáme lesem po modré značce 3,5 km zpět na parkoviště.
Zhruba v půlce cesty je po levé straně státem chráněný mohutný Helenin dub.
Je pojmenován podle komtesy Heleny Aichelburgové, dcery majitele slapského panství, která se svým manželem hrabětem Vladimírem ve Slapech ráda pobývala. Helena podporovala snahy místních českých vlastenců, její manžel byl v roce 1881 zakládajícím členem slapského dobrovolného hasičstva a prvním předsedou místní školní rady.
Popisovaný pěší okruh má zhruba 14 km.
Jestliže dáte přednost cyklistice, můžete si trasu libovolně prodloužit třeba až do Nového Knína, hlavní silnici se ale vyhněte a protože sjezdem ke Kocábě ztratíte 150 metrů výškového rozdílu, počítejte s tím, že je při cestě zpět zase musíte nabrat. Většina značených i neznačených cest v lese má pevný povrch, někdy kamenitý, někdy asfaltový, údolí Kocáby může být bahnité. Asi jediné místo, kde kolo rozhodně nevláčejte, je krátký úsek modře značené cesty pod Masečínem. Jak bylo zmíněno výše, pěšina je zde vysekána ve skále a v jednom místě je jištěna řetězem. Před nástupem do skály je přes Kocábu brod, takže cyklisté volí přejezd na druhý břeh, kde je možnost projet chatovou osadou Havran.
Pokud zavítáte i do nedaleké obce Slapy, čeká vás na jejím jižním okraji další filmové místo.
Zdejší pseudobarokní zámek využili filmaři již vícekrát, byly zde např. natáčeny některé scény z filmu Obsluhoval jsem anglického krále (2006). V současné době je zámek v soukromých rukou, je prázdný a veřejnosti nepřístupný.
Přiložené fotografie jsou z jara a podzimu, což je nejvhodnější období k výletu do těchto míst, toulali jsme se zde skoro sami. V hlavní sezoně bude především v chatových osadách pořádně rušno.
Více informací o Štěchovické a Slapské přehradě najdete v článku - nabídce na výlet - Kolem Štěchovické přehrady.
Doporučená mapa: Okolí Prahy-jih.
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz