Převislé větve jsou obalené množstvím květů, visících jako lampiónky. Na podzim mají dřišťály pěkně vybarvené listy a množství plodů nejrůznějších tvarů a velikostí.
U nás jsou všechny dřišťály zimovzdorné a rostou bez větších potíží. Nemají žádné zvláštní nároky na půdu ani polohu. Stále zeleným druhům se lépe daří v polostínu a při vyšší vlhkosti vzduchu, druhy s opadavými listy dávají přednost slunečné poloze.
Stále zelené druhy se pěstují pro pěkné lesklé listí. Opadavé druhy jsou zase oblíbené pro pestré podzimní vybarvení listů a pěkně zabarvení bobule. Plody většinou vydrží na větvích až dlouho do zimy. I mnohé stálozelené druhy vytvářejí na podzim plody, které jsou modré nebo fialové. Plody opadavých zase září růžově nebo oranžově. Většina druhů dřišťálu se výborně hodí pro dnešní zahrady. Jsou poměrně malé, nedají mnoho práce a dobře rostou. Můžeme si vybírat od zakrslých druhů až po velké 3,5 m vysoké keře. Dřišťály mají různé formy vzrůstu. Všechny přispějí k pestřejšímu vzhledu našich zahrad.
Výsadba
Stále zelené i opadavé druhy dobře rostou na výsluní i v polostínu. Patří mezi nenáročné dřeviny, které mají rády suchou a kyselou půdu. Oba předpěstované kultivary vysazujeme na jaře nebo na podzim. Vykopaná jáma by měla být tak velká, aby se v ní daly dobře rozložit kořeny. Na dno dáme trochu kvalitního kompostu.Keře vyžadují při dlouhodobém suchu dostatek vláhy. Kolem rostlinky můžeme dát mulčovací kůru. Mnohé druhy dřišťálů se dají také vypěstovat ze semen. Pokud si ho chcete vypěstovat sami, nejlepší je řízkování v srpnu nebo v září. Z postranních výhonků nařežete 10 cm dlouhé řízky, které napícháte do skleníku směsi rašeliny nebo písku. Na jaře je vysadíme na záhon.
Dřišťál patří k okrasným keřům. Pěkně vypadá na smíšených záhonech i na záhonech osázených pouze dřevinami. Mnohé druhy se vysazují do živých plotů. Stále zelené druhy se uplatní jako solitéry.
Marta - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz