Bezesporu jeden z nejvýznamnějších egyptských faraonů, také zvaný kacířškým faraonem, se posadil na trůn kolem roku 1375 před. n. l. Jeho otec byl velký vojevůdce a statečný faraon, kterého lid miloval, Amenofis, neboli Amenhotep III. Matka se jmenovala Teje, nepocházela z královské rodiny, ale její rodina byla egyptskému trůnu velmi blízko a patřili mezi nejvýše postavené lidi v říši.

Amenhotep IV. nebyl vychováván jako budoucí panovník, neboť se předpokládalo, že to zastane jeho straší bratr, který zemřel v 18 letech. Pro jeho rodinu to byla velká rána osudu. Achnaton byl spíše zasněné dítě, které nemělo lásku k lovu ani k boji jako jeho otec. Od malička trpěl parousnicí, která mu přinášela velké bolesti. Velice dal na názor své matky, kterou ctil. Nebyl typickým silným panovníkem. Přál si na světě mír, proto odmítal jakkékoliv vojenské akce i na podporu svých vazalů.

Již domala Achnaton vyrůstal s krásnou Nefertiti (v překladu její jméno znamenalo přichází krása). Nefertiti byla pravděpodobně dcera Ajeho, později se stal faraonem, a babylonské ženy, ovšem do dnešní doby se to nepodařilo s jistotou zjistit. Neferiti a Achnaton byly nejlepšími přáteli a tvořili spolu dokonalý pár. Spojovala je hlavně jejich skálopevná víra v jednoho pravého boha, Atona, víra v lásku a mír. Achnaton postavil z ničeho velké město, které nazval Achetaton, neboli Atonův obzor. Celý svůj život bojoval proti církvi a jejich kněží. Ti měli v Egyptě velikou moc, dokázali ovlivnit i faraona. Nejmocnější byly kněží boha Amona a to hlavně díky královně Hatšepsutet, která si „koupila“ svoji vládu v Egyptě a díky ní získali neuvěřitelný majetek. Jejich moc se snažil zničit tím, že uzavřel všechny svatyně starověkých bohů, vyhnal kněží, někteří mohli začít sloužit bohu Atonovi. Doposud bylo hlavním městem vždy Mennofer či Vaset. Jeho otec si Veset zamiloval a postavil tam dům zářícího slunce. Achnaton ovšem město Vaset měl spojen s nepravou vírou a natrvalo se přestěhoval do Achnetatonu a až do své smrti ho neopustil.

Za jeho vlády ovšem nedošlo pouze k otřesu ve víře, ale i v přísně stanoveném umění. Pro egypťany bylo zobrazování faraonů dáno přísnými pravidly, doposud se nikdy nezobrazovali jak ve skutečnosti opravdu vypadali. Vždy se kreslili jako mladí a statní muži. Achnaton se za svou podobu nestyděl, ba vyžadoval od malířů skutečné zobrazovaní, neboť pravda v jeho víře byla důležitým bodem. Velké královské manželky většinou byly na sochách vytesávány u nohou svého muže a to oproti faraonovi několikrát menší. Nefertity a Achnaton byly zobrazovány stejně vělcí, ba dokonce i v intimnější či soukromých chvílích, například při procházce, romantickém objetí, polibku.

Nefertity ovšem nikdy nedala svému muži syna, narodilo se jim 6 dcer. Celý královský dvůr byl kvůli této skutečnosti velmi nejistý. Ovšem Achnaton se zamiloval do cizí princezny a s ní měl syna Tutanchatona, později se přejmenoval na Tutanchamona.

Dodnes se neví jak Achnaton doopravdy zemřel, vedou se spekulace, že spáchal sebevraždu, nebo byl objetí hněvu kněží, jenž vyhostil.