Funkční versus fortifikované potraviny

Vedle funkčních potravin se mluví i o potravinách fortifikovaných. Fortifikované potraviny jsou obohaceny o složku, kterou buď ztratily důsledkem technologického procesu, nebo ji původně ani neobsahovaly. Tak se například při vymílání mouky ztrácí vitaminy skupiny B, které do ní může výrobce dodat, podobně výrobci obohacují sůl jódem.

 „Děje se tak za účelem prevence deficitu určité živiny u některých populačních skupin. Může se ale jednat i o přídavek živin, které jsou již v potravině přítomné, jen se zvýší jejich množství – příkladem je multivitaminový džus,“ odhaluje princip fortifikace doktorka Kunová.

Hranice mezi funkčními a fortifikovanými potravinami nemusí být úplně ostré. „Většinou ale platí, že funkční potravina by měla obsahovat aktivní složku v nutričně významném množství. Funkční potraviny tak stojí na pomezí potravin a léků,“ vysvětluje doktorka Václava Kunová.  Přestože se svým příznivým vlivem lékům přibližují, funkční potraviny rozhodně nejsou tablety ani doplňky stravy. Vždy se jedná o potraviny.

Přirozené funkční potraviny

Celou řadu funkčních potravin najdeme v přírodě – ovoce a zelenina totiž patří mezi přirozeně funkční potraviny. Mnoho druhů ovoce, zeleniny, obilovin obsahuje specifické látky, které působí v prevenci civilizačních chorob.

Mezi přirozeně funkční potraviny patří:

Brokolice
Kromě vysokého obsahu vitaminu C, vlákniny a vápníku je známa i svými protirakovinnými účinky. Brokolice a další druhy zeleniny, růžičková kapusta, zelí, květák, ředkev, silně podporují detoxikační schopnosti organismu.

Citrusové ovoce
Každý ví, že má vysoký obsah vitaminu C, obsahuje ale i flavonoid naringin a terpenoidy, které snižují riziko nádorového onemocnění. Tyto látky navíc umocňují antioxidační efekt vitaminu C. To je také důvod, proč je výhodnější dávat přednost ovoci a zelenině před vitaminovými doplňky.

Tučnější druhy ryb (losos, sardinky)
Jsou velmi bohaté na omega3 nenasycené mastné kyseliny, krom toho jsou výborným zdrojem kvalitních bílkovin a jódu.

Ořechy
Jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin a hořčíku.

Drobné (bobulové) ovoce
Borůvky, jahody, brusinky, maliny, ostružiny jsou bohaté na antokyany, látky se silným antioxidačním efektem.

Celozrnné obiloviny
Ovesné vločky, ječné vločky nebo kroupy jsou bohaté na látky ze skupiny betaglukanů, které napomáhají při snižování hladiny krevních tuků a podporují správnou funkci imunity.

Pohanka
Je obilnina, v minulosti se u nás jedla častěji (v 16. století byla dokonce nejoblíbenější potravinou u nás).  Dnes je v našem jídelníčku spíš vzácností. Je nejlepším přírodním zdrojem rutinu, který pomáhá udržovat pevnost a pružnost cévních stěn. Je tedy vhodná jako prevence nemocí cév dolních končetin (varixů).

Funkční potraviny – nejlepší prevence

Za předpokladu, že jsou pravidelnou součástí vyváženého jídelníčku a zdravého životního stylu, mají prokazatelně pozitivní dopad na zdraví a mohou pomoci předcházet řadě nemocí.

Pomoci mohou při:
•    regulaci zažívání a prevenci zácpy,
•    udržování zdravé hladiny krevních tuků,
•    regulaci tělesné váhy,
•    regulaci hladiny krevního cukru (jako prevence diabetu 2. typu),
•    prevenci hypovitaminóz (nedostatku vitaminů), zejména v kritických životních obdobích (dětství, adolescence, těhotenství, kojení, seniorský věk).

Tip: Jak připravit funkční snídani doma

Ovesná kaše s drceným lněným semínkem, borůvkami, ořechy a bílým jogurtem
Ovesné vločky jsou zdrojem vlákniny stejně jako lněné semínko, které navíc dodává rostlinné omega3 mastné kyseliny. Vláknina působí jako prebiotikum, tedy ,,živná půda“ pro probiotika z jogurtu. Čerstvé borůvky dodávají vitamin C a antokyany, které pomáhají v regeneraci unavených očí a zlepšují ostrost vidění.

Ingredience na 1 porci:
30 g ovesných vloček
150 ml polotučného mléka
2 lžičky drceného lněného semínka
špetka soli a skořice
2 lžičky javorového sirupu (může být i agávový nebo med)
2 lžíce polotučného bílého jogurtu
1 lžíce nahrubo nasekaných ořechů
2 lžíce borůvek (malin, ostružin, jahod nebo nakrájeného manga)

Použijte ty nejobyčejnější ovesné vločky (čím jsou tlustší, tím je jejich glykemický index nižší). Uvařte klasickou ovesnou kaši s mlékem. Přidejte špetku soli, můžete přidat i skořici. V momentě, kdy kaše začíná houstnout, nasypte drcené lněné semínko. Doslaďte jednou lžičkou javorového sirupu (má nižší glykemický index než cukr). Kaši servírujte na talíři s hromádkou jogurtu uprostřed posypanou ovocem a ořechy a politou lžičkou sirupu.