Grilování a posezení u chalupy

Je léto, krásné teplé počasí, dle teplot až tropické. Jelikož bydlím na sídlišti, nedaleko i sestřenice, občas se domluvíme, že se sejdeme u mne na chalupě a uděláme si něco grilovaného.
Nyní využívám šikovnosti jejího zetě, který  si dobře vede v kuchyni a není pro něho problém roztopit i plechový soudek a namarinované plátky masa správně opéct. První zkušební akce se konala vloni, kdy nebylo tak teplé počasí. Jelikož s sebou měli i malého hošíčka, tak asi 7 měsíců, bylo vše nutné podřídit  jeho potřebám. V neznámém prostředí jej tenkrát rušilo i otevření skříňky, kde byla uložena káva a lžičky. Tím jsme jej budili z jeho spánku. Nakonec se jídlo podařilo upravit, seděli jsme venku a užívali si všichni čerstvého ovzduší venkova. Návštěva nebyla sice dlouhá, ale milá.

Pak jsme se sešli ještě jednou na podzim, jen na procházku do lesa,  kterou ovlivnil a zkrátil déšť.   I tak jsme konstatovali, že je venku na vsi lepší dýchání než ve městě na sídlišti. Letos je již malému rok a půl. Pěkně chodí, objevuje svět. Přiblížil se červencový prodloužený víkend, díky svátkům Cyrila a Metoděje a Mistra Jana Husa. Pečlivě jsme naplánovaly se sestřenicí i s její dcerou termín, kdy se akce uskuteční, co se připraví. Týden před plánovanou akcí jsem se dostavila na chatu, abych po delším výpadku ořezala živý plot, přes který již nebylo vidět. Narostl i díky deštivému počasí o hodně centimetrů. Vše se mi za dva dny  podařilo, větvičky se sekačkou rozmělnily, aby nebyla nikde kupa odřezků. Díky této úpravě se mi vše podařilo dát do kompostu a upravil se i trávník. Další víkend se začalo úklidem a mytím podlah, aby se dalo vegetovat venku i vevnitř. Doladila se očista záhonků od plevele. Jelikož nás v tu dobu zasáhla velká tropická tepla, stálo mě to velké úsilí, ale o to víc jsem se těšila na přítomnost milých lidiček.  
 
Tak se tedy v neděli na chalupě napustila voda do staré vaničky, aby se malému ohřála  na jeho čvachtání. Jen jestli se mamince bude líbit, je opravdu již dost stará a dříve v ní byla voda na zalévání. Kartáčem jsem ji vydrhla, vodu vylila na trávník, aby se po úpalu trochu osvěžil. Připravily jsme s dcerou co se dalo a čekaly na příjezd. Najednou se přihnaly bouřkové mraky, burácely mírně hromy a vítr foukal jako divý. Již  jsem viděla zmar akce. Příroda si však poradila sama, vítr odvál bouřku jinam, nespadla ani kapka vody. Jen se trochu ochladilo o pár stupínků, bylo dýchatelněji.

Nic nebránilo příjezdu všech aktérů. Maličký se hnal nejprve k vaničce, miluje vodu. Maminka byla vybavena maličkým bazénkem, který snad přivezli již nafouknutý. Hned do něho přelili část ohřáté vody, malého svlékli a  do bazénku posadili. Spokojený byl okamžitě a neřešil změnu prostředí, a ani to, že jsme se půl roku neviděli. Pánové se ujali roztápění grilu, my ženy zase připravily jednohubky, kávu a dortík s rybízem, vodu ochucenou citronem a mátovými lístky.

Vše se podávalo venku, na vše dohlížel malý pejsek. Když přestala bavit malého voda, chodil objevovat, prozkoumávat chalupu a její okolí. Celé odpoledne se vydařilo ke spokojenosti, opět bych se opakovala, že trávník a příroda jsou lepší než rozpálené sídliště. Hoši dobře maso ugrilovali, podávali jsme k němu nastrouhaný křen ze zahrádky, kysané okurky, kečup a hlavně chleba. Vše proběhlo v krásné atmosféře letního dne.