Hojení drobných ran - po generace k němu přistupujeme špatně

Drobná poranění patří mezi úrazy, které vznikají při běžné práci v domácnosti, v zaměstnání, ale i během sportovních nebo odpočinkových aktivit. Obvykle svým rozsahem nevyžadují odborné lékařské ošetření a zranění si je ošetřují svépomocí. Možná právě proto je ale ošetření drobných poranění podceňováno a některá zranění dokonce ošetřujeme špatně na základě mylných domněnek přetrvávajících z minulosti. Správné ošetření má vliv na délku hojení nebo i na vzhled jizvy.

Drobné rány jsou obvykle povrchová poškození v rozsahu několika milimetrů či centimetrů, mohou, ale nemusí, krátce krvácet. Jejich typ se rozlišuje podle vzniku, existují poranění řezná, sečná, bodná, zhmožděná nebo tržná s hlubším poškozením. Mezi povrchové rány pak patří praskliny, odřeniny a puchýře. Do drobných zranění se mohou řadit i rozsahem menší popáleniny 1. a 2. stupně. Podle typu zranění odborník dokáže odvodit časový průběh hojení. Drobná poranění se zpravidla dobře hojí do tří týdnů, což je standardní doba fyziologického hojení akutní rány.

Při ošetření drobných ran dodržujeme překonané postupy  

Ošetření drobných ran bývají veřejností, ale i některými odborníky, podceňována. Díky tomu se může zbytečně prodlužovat doba a efektivita hojení. „Z minulosti přetrvávají informace o použití peroxidu vodíku a desinfekci rány prostředkem ve spreji nebo roztoku. V současné době však máme k dispozici moderní a efektivnější dekontaminační prostředky, které se užívají podle typu rány,“ upozorňuje Mgr. Markéta Koutná, specialistka Ambulance hojení ran, Interní oddělení Strahov a Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.  Pokud je rána nedokonale vyčištěna, může být příznivý průběh hojení zanedlouho vystřídán komplikacemi, například infekcí, opakovaným krvácením, prodloužením doby hojení nebo celkového rozšíření rány do šířky i do hloubky. V neposlední řadě má nekvalitní hojení vliv i na konečný vzhled jizvy.

První krok ošetření spočívá ve zmírnění nebo zastavení případného krvácení použitím antiseptického roztoku buď formou obkladu nebo pomocí prostředku s hemostyptickými účinky. Antiseptický nebo dekontaminační roztok mechanicky a s minimální traumatizací odloučí nečistoty včetně zbytků sražené krve z rány a bezbolestně zpřehlední rozsah poškození. U drobných poranění navíc poměrně rychle utlumí bolest. „Po cca 20-30 minutách, kdy necháme roztok s gázou přiložený k ráně, dochází obvykle k zastavení krvácení. Poté lze zhodnotit, zda úraz vyžaduje ošetření specialisty a je nutné navštívit zdravotnické zařízení. Prostředky k podpoře zástavy krvácení urychlují reakci srážení krve, a proto je vhodné je na ráně ponechat do dalšího převazu,“ vysvětluje specialistka. Následně je zapotřebí ránu převázat a správně vybrat tzv. terapeutické krytí, tedy terapeutický materiál určený k ošetření poraněné plochy. V ošetření drobných poranění jsou praktickými prostředky pro snadnější snímání, snížení bolesti, prevenci vzniku infekce, urychlení čistění rány včetně celkového hojení.

„Všechny terapeutické materiály, savá krytí a různé druhy fixace je možné koupit volně bez předpisu lékaře. Základní antiseptické materiály a další terapeutická krytí doplňující výběr by měla být součástí vybavení na dovolenou, lékárničky v domácnosti a průvodcem na cestách,“ připomíná Mgr. Markéta Koutná.

Ne každé zranění potřebuje dýchat – převaz naopak urychlí hojení

Fixace a obvaz rány představuje důležitou součást jejího ošetření včetně ovlivnění hojení. „Zde opět přetrvává jak mezi zdravotníky tak laiky mylná myšlenka, že rána se musí hojit s co největším ponecháním poranění na vzduchu a s maximální podporou vysoušení. Naopak překrytí i drobné rány společně s vhodným terapeutickým krytím prezentuje klinicky ověřený způsob efektivního hojení,“ upozorňuje.

Pro rychlou fixaci existují rychloobvazy se savým polštářkem a fixací po obvodu v různých velikostech. Hned po úrazu je ideální zafixovat ránu pomocí obinadla nebo celoplošné elastické náplasti. Sníží se tím bolest i riziko dalšího poranění.

Akutní rány by pacienti měli alespoň v prvních dnech převazovat denně, mimo jiné i kvůli kontrole objektivní situace v ráně. Postupně se doba převazu při nekomplikovaném hojení převazuje v závislosti na místo, kde se zranění nachází, až na 2-5 dnů.

Kromě správného užití terapeutických materiálů, fixace rány a dodržování intervalu převazů ovlivňují hojení ran také lokalita, kde se vyskytují a v neposlední řadě samozřejmě i celkový zdravotní stav poraněného (onemocnění diabetes mellitus atd.).