Horečka jako postrach?

Snad není třeba připomínat, že jako horečka je obvykle označovaná tělesná teplota vyšší než 38°C (teplota 37 – 38°C se považuje za zvýšenou). Horečka jako taková není nemoc – je to signál těla, že s ním něco není v pořádku. Přesto se ještě v dnešní době najde hodně lidí, kteří se horečky obávají a automaticky ji hned „léčí“. Strach z horečky někdy bývá natolik silný, že jakmile ji dostaneme, na její obrannou funkci prostě ihned zapomínáme...

Protože horečka je obranným mechanismem těla proti nemocem, neměli bychom se hned snažit ji snižovat. Pokud totiž horečku bezdůvodně srazíme, vezmeme tak tělu možnost účinně se bránit proti napadení infekcí. Naopak je důležité organismu zajistit co nejlepší podmínky pro boj s nemocí jako například klid, dostatek tekutin, přísun vitaminů atd. Vysoká teplota zvyšuje aktivitu bílých krvinek, které jsou důležité pro boj s infekcí. Jak už bylo řečeno, nemá proto smysl tuto přirozenou obrannou reakci potlačovat; výjimku tvoří horečka u dítěte do šesti měsíců, horečka v prvních třech měsících těhotenství a horečka nad 40°C (obzvláště pokud trvá déle než šest hodin), zde je samozřejmě nutná návštěva lékaře. Tak vysoká teplota je pro organismus již velice vyčerpávající, obzvláště pokud se jedná o malé děti, starší nebo chronicky nemocné lidi.

Velká část lékařů doporučuje horečku začít snižovat v okamžiku, kdy přesáhne 38,5°C a je provázena pocením, střídáním horka a zimnice. Většina virových infekcí je spojena s horečkou, která trvá dva až tři dny – je to důsledek boje těla s infekcí. Potlačením vysoké teploty dochází k rychlejšímu množení virů. Teprve pokud teplotu za tři dny nesrazíte, je nezbytně nutné navštívit lékaře a hledat příčinu a zaměřit se na její léčení. Horečka může totiž provázet i nemoci, které nejsou infekčního původu (třeba alergické reakce, dehydratace a podobně). Někdy může také jít o vedlejší účinek užívání léků na jiná onemocnění.

K léčbě horečky se užívají léky označované jako antipyretika. Patří k nim kyselina acetylsalicylová, tedy Acylpyrin nebo Aspirin (ta se nedoporučuje dětem, snižuje srážlivost krve a může také dráždit žaludek), a paracetamol (například známý Paralen, ale ten není vhodný při onemocnění jater a navíc hrozí nebezpečí předávkování). Vždy mějte na paměti, že není dobré užívat tyto léky zbytečně nebo dokonce preventivně a že neodstraňují samotnou příčinu nemoci. Mnoho lidí podceňuje problémy, které tyto léky svým nadužíváním vyvolávají (například riziko těžších žaludečních nebo střevních potíží, zvýšená krvácivost, ledvinové problémy atd.). V současné době lékaři radí zůstat u jednoho léku a ne léky míchat. Z přírodních prostředků na snižování horečky jsou vhodné například Preissnitzovy zábaly (obklady) nebo ochlazování těla vlažnou vodou.

Při pohledu do historie zjistíme, že horečka je už více než 2000 let považovaná za užitečnou. V minulosti se dokonce u některých nemocí používala tzv. léčba horečkou. Teprve od poloviny 19. století, kdy začaly být dostupné léky na bázi aspirinu s možností s rychlého snižování horečky, změnil se i lékařský pohled na ni. Do dnešní doby se tak můžeme setkat s názory (rozšířenými dokonce i mezi některými lékaři), že horečku je potřeba snižovat... Snažte se nepodléhat panice – nebojte se a nechte horečku, aby vám pomohla k vyléčení. Se zdravým rozumem a dostatkem informací to nebude tak těžké.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10