Hrad Helfštýn je jedna z nejnavštěvovanějších památek, která se
nachází 4 km jihovýchodně od města Lipníka nad Bečvou, v okrese Přerov v
Olomouckém kraji, vzdálené 32 kilometrů od Olomouce.
Helfštýn stojí na zalesněné vyvýšenině a je to jeden z nejrozsáhlejších
hradů ve střední Evropě, který má jméno po loupeživém Helfriedu -
Friduši z Linavy, který hrad založil.
Má nejdelší hradební zdi na území ČR. Helfštýn byl postupně zdokonalován a opevňován. Od 19. století je hrad prezentován jako turistický a památkově významný objekt. V současnosti se stal kulturním centrem v regionu a známým místem mezinárodních setkání uměleckých kovářů Hefaiston se stálou expozicí. Na hradě se mi moc líbilo a mohu jej všem doporučit.
Má nejdelší hradební zdi na území ČR. Helfštýn byl postupně zdokonalován a opevňován. Od 19. století je hrad prezentován jako turistický a památkově významný objekt. V současnosti se stal kulturním centrem v regionu a známým místem mezinárodních setkání uměleckých kovářů Hefaiston se stálou expozicí. Na hradě se mi moc líbilo a mohu jej všem doporučit.
Na hradě se konají celosezónně různé kulturní a společenské akce.
V současnosti má hrad charakter pevnosti se šesti branami a řadou budov
a valů z 18. století. Najdete zde vyhlídkovou
věž a historickou expozici uměleckého kovářství, která je každoročně
doplňovaná novými předměty, vytvořenými na tradičním mezinárodním
setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Stále probíhající
rekonstrukční práce vedou k tomu, aby se Helfštýn stal světově
respektovaným centrem uměleckého kovářství.
Otvírací doba
Duben - so+ne 9.00 - 17.00
Květen - srpen - út - ne 9.00 - 17.00
Září - říjen - út - ne 9.00 - 17.00
Březen,listopad - so+ne 9.00 - 16.00
Vstupné
Březen, listopad - Plné 20 Kč, Snížené 10 Kč, Děti do 6 let zdarma
Duben - říjen - Plné 40 Kč, Snížené 20-30 Kč, Děti do 6 let zdarma
Historie hradu Helfštýn
Hrad střežil obchodní Jantarovou stezku do Slezska. Po Fridušovi
byli následovníky hradu Helfštýna zejména páni z Kravař, Pernštejnové a
Bruntálští z Vrbna. Proto se Helfštýn vyznačuje
slohovou různorodostí. V každém staletí také docházelo k opětovnému
rozšiřování hradního areálu, hlavní úprava na gotickou pevnost proběhla
na přelomu 14. a 15. století za Lacka z Kravař. Poté hrad
přestavěl Vilém z Pernštejna a následně byl r. 1468 poškozen vojskem
uherského krále Matyáše Korvína. Další úpravu původního středověkého
sídla na rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác provedli
páni z Vrbna, kterým po bitvě na Bílé hoře byl hrad zkonfiskován a
připadl kardinálu Františku z Ditrichštejna. Pak už sloužil jen jako
vojenská základna. Pevnost hradeb se osvědčila za třicetileté
války, kdy hrad odolal útoku Dánů i Švédů. Po této válce v roce
1656, byl Helfštýn záměrně pobořen, aby se nestal oporou nepřítele. V
roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn. V roce 1817 byla
střelbou část hradu zbourána a v roce 1945 přešel hrad do rukou státu.
Co nás nejvíce zaujalo
Hrad jsme si nejdříve procházeli sami bez průvodce, kde nás velmi
zaujala malá místnůstka na skále. Na výletě jsme byli se známými a
dohadovali jsme se, co by to tak mohlo být, samozřejmě každý
hádal něco jiného. Jen abychom se dozvěděli cože to vlastně je, vzali
jsme si průvodce. Před onou místnůstkou jsme se schválně zastavili a
všichni čekali co k tomu průvodce poví. A hádejte co to
bylo? Tehdejší název zněl - výsernice, ale bohužel se prý tento název
neujal. Sloužil tak, že po použití to padalo do hradního příkopu a prý
měli příkaz šetřit vodou. Samozřejmě výsernice nebyla
jediná, která nás na hradě zaujala, celý hrad byl moc pěkný a moc se nám
tam líbilo.
Lanový park pod Helfštýnem
Hned pod hradem se nachází vyhledávaný horolezecký terén s velkým
počtem jištěných cest. Lanový park tvoří různé překážky, umístěné za
sebou mezi stromy ve výšce asi 4 metry. Lanová trasa má 11
překážek a závěrečný sestupový žebřík. Délka trasy je přibližně 120
metrů. Každý lezec se jistí sám, s pomocí zapůjčeného jistícího
materiálu, podle pokynů a zaškolení obsluhy. Můžete si vyzkoušejte
svou odvahu a mrštnost na lanových překážkách zavěšených vysoko nad
zemí, mezi stromy. Já na to odvahu neměla.
Markéta
ChytráŽena.cz