Pozůstatkem sopečné činnosti jsou vývěry léčivých pramenů a par, které blahodárně působí na kožní problémy a infekce. Z termální vody se zde vyrábí také luxusní kosmetika. Přestože se bazénem s termální vodou pyšní skoro každý hotel, stojí zato navštívit termální relaxační park s větším množstvím bazénů, soukromou pláží a dalšími atrakcemi (nejznámější jsou Poseidonovy zahrady, já mohu doporučit klidnější Negombo).
Ostrov je rozdělen do šesti obcí: Ischia (hlavní město ostrova a přístaviště trajektů je rozděleno na dvě části, a to rušnější Ischia Porto a bývalou rybářskou vesničku Ischia Ponte), Casamicciola Terme (zde byly postaveny nejstarší lázně na ostrově), Lacco Ameno, Forio (největší městečko ostrova s 8000 obyvateli je turisticky velmi vyhledávanou oblastí), Serrara Fontana (nejmenší a nejklidnější obec na ostrově) a Barano.
Důkazy o přítomnosti prvních obyvatel ostrova pocházejí ze 4. tisíciletí před naším letopočtem. Během 7. st př.n.l se Ischia stala řeckou kolonií, ale sopečná erupce donutila Řeky osadu opustit. Až Římané začali využívat termální prameny a stavět si na ostrově luxusní vily. Ale již od 1. století n.l Ischia čelila nájezdům dobyvačných kmenů.
Ve 13. až 15 století ostrov patřil francouzskému rodu Anjou. Z doby morových epidemií v 17. st pochází většina kostelů (kostel Del Soccorso si ,,zahrál“ ve filmu odehrávajícím se na Ischia Nebožtíci přejí lásce). Poslední krvavá epizoda v historii Ischie se odehrála v roce 1806, když Britové poničili ostrov dělovými koulemi.
Na skalnatém ostrůvku blízko přístavu v Ischia Ponte se vypíná Aragonský hrad, pravděpodobně nejznámější stavba na ostrově (je vyfocený dokonce i na jízdenkách). Pochází z období nadvlády rodu Anjou a byl několikrát přestavován. V areálu je natěsnáno několik kostelů, velmi zvláštní hřbitov jeptišek, vězení, zahrady a terasy s vyhlídkou na moře. Zachovalejší prostory se využívají jako galerie. 26. července na svátek Svaté Anny se pod hradem koná slavnostní procesí ozdobených vorů spojené se soutěží o nejhezčí plavidlo. Dále se po celém ostrově pořádají křesťanské oslavy svátků patronů jednotlivých kostelů spojené s masopustem, trhy a ohňostroji.
Dopravu po ostrově zajišťují autobusy (vypadají jako české MHD), které jezdí přibližně ve čtvrthodinových intervalech. Zastávky po cca 300 metrech jsou většinou jen na znamení. Docela levné jízdenky se dají sehnat ve většině stánků s pohledy nebo novinami.
Ostrované jsou vstřícní, veselí a rádi turistům poradí. V recepcích hotelů a ve větších obchodech se anglicky domluvíte, ale velká část obyvatel a trhovců umí jen italsky. Při nakupování musíme počítat s dlouhou polední pauzou, místní totiž dodržují siestu…
Slunecko13 - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz