Jak jsem našel kamaráda

Hodně lidí se divilo, že kluk s maturitou jde na šachtu dřít. Když ale viděli, co jsme si po krátké době mohli dovolit, zmlkli. Já byl na práci zvyklý, protože pocházím z vesnice. Měli jsme hospodářství a odmala jsem rodičům pomáhal na poli i s prací se zvířaty, a tak jsem neměl problém zařadit se mezi horníky.

Ve městě se nám líbilo. Nebyli jsme zvlášť nároční. Měli jsme svůj byt, své království, a líčili si budoucnost.

Jediné, co mě trápilo, bylo to, že nemám přátele. Ti, co jsem měl, zůstali v Čechách, a na Moravě jsem žádné neměl. Mí kolegové z práce byli zvyklí po šichtě vysedávat po hospodách. Správný horník, říkali, musí po dřině spláchnout ten prach, co spolykal. Já do hospody nechodil. Stačilo mi koupit si pivo lahvové, přijít domů, jedno nebo dvě si vypít a večery trávit se svou ženou. Manželka si našla kamarádky přímo v paneláku, kde jsme bydleli. Občas zašla s nimi do kina, nebo na zákusek, jen já neměl s kým zajít třeba na fotbal. Bylo mi to líto. V tvrdém městě byli ale veskrz tvrdí muži, a ti si svou mužnost dokazovali buď hazardem, nebo přemírou alkoholu. Obojí mě, naštěstí, minulo.

Až jednou… Byl víkend a já měl volný den. Má žena byla v kině s kamarádkou, tak jsem se rozhodl, že se projdu po městě. Bylo to na konci ledna, mrazy na chvíli polevily, tak jsem navštívil náš park. Park v našem městě jsem miloval od počátku. Rádi jsme tam s manželkou trávili chvíle volna.

Tentokrát jsem šel na procházku sám. Zamířil jsem k vodní nádrži, která je na konci parku. Je to uměle vybudovaná vodní plocha, na které od počátku obyvatelé města bruslili a v létě se věnovali plavání a vodním sportům. Blížil jsem se k vodě, když mě zaujalo velké množství lidí na břehu. Pokřikovali, ukazovali někam do dálky a někteří zmateně pobíhali. Až za okamžik jsem spatřil postavu ve vodě. Byl to mladší muž, který něco táhl za sebou. Tím něčím bylo dítě. Pod chlapcem se nejspíš prolomil led a onen muž byl jediný, kdo pro dítě skočil. Ostatní jen pokukovali a měli z podívané senzaci. Dnes by jistě natáčeli videa a sdíleli vše na sociálních sítích, přijela by televize, vzniklo by velké množství šokujících snímků a někdo by si na senzaci namastil kapsu. Tehdejší doba byla toho ušetřena, lidi ale o moc lepší nebyli.

Ten muž ve vodě byl zjevně vyčerpaný, promrzlý a dítě táhl z posledních sil ke břehu. Chlapec mu to moc neulehčoval. Nikdo jiný nepomohl. Dlouho jsem se nerozhodoval, odhodil jsem kabát a skočil za mužem. Zpočátku jsem ani necítil zimu, byl jsem plný adrenalinu a bál jsem se především o to děcko. Doplaval jsem k muži a popadl kluka z druhé strany. Společně jsme ho táhli ke břehu. Myslím, že někdo na břehu zatleskal. Nikdo jiný ale do vody už neskočil.

Když jsme dotáhli kluka na břeh, přijížděla sanita. Alespoň někdo ze zvědavců doběhl do nedaleké hospody a odtud přivolal pomoc. Mobily tehdy nebyly. Záchranáři zkontrolovali a naložili kluka, nás zabalili do dek a zkontrolovali naše životní funkce. Nic muži a mně nebylo, i kluk byl v pořádku. Jeho odvezli do nemocnice, my odvoz odmítli. Až teprve nyní mi ten muž podal ruku. „Díky, kámo,“ řekl. Samozřejmě jsme si předali adresy.

Doma jsem se své ženě ani nezmínil, co se stalo. Bylo to pro mě samozřejmé. Dozvěděla se to až od mámy toho malého kluka. Přišla nám totiž osobně poděkovat. Jména a adresy se dozvěděla na policii, která věc prošetřovala. „Nevěděla jsem, jakého mám doma hrdinu,“ řekla mi má žena.

 S Jarkem, to byl ten muž, který skočil pro kluka jako první, jsme se začali vídat. Po čase se nám narodila dcera, Jarkovi syn a následovaly další děti. Naše ženy se také spřátelily, stali se z nás rodinní přátelé. Já měl konečně dobrého kamaráda. Kamaráda, který by pro druhého i do vody skočil. Čtyřicet let jsme se spolu přátelili, i v důchodu jsme se navštěvovali, a když Jarkovi později zemřela žena, byli jsme jí na pohřbu.

Bohužel, dnes už nemám ani kamaráda. I Jarkova pouť tady na zemi skončila. Je mi z toho smutno. Každý má ale na tomto světě čas vyměřený. Jsem ale rád, že jsem Jarka poznal. Byl to pro mě první a skutečně nejlepší kamarád v našem městě po mnoho let.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10