Jak jsem si dělala řidičský průkaz

Je to už hodně dávno, přesněji už pět let, kdy jsem při škole získala možnost si zdarma udělat řidičský průkaz.

Byla jsem tak natěšená, že jsem se tím všude pochlubila, v první den, kdy mi autoškola začala, prozatím jen testy a pravidla, jsem samozřejmě strach neměla, ale jak přišly na řadu jízdy, byla jsem tak rozklepaná a bála se, že někde skončím, měli jsme až na jednoho instruktora příjemné pány, kteří nás bezvadně učili a měli s námi dost velkou trpělivost, ale já jako na potvoru jsem převážně dost často měla zrovna toho nepříjemného. A díky němu jsem měla vždy největší strach s ním jezdit jízdy, abych náhodou někde neudělala chybičku, i třeba tu nejmenší, za kterou by mě byl schopný pěkně seřvat, a je teda pravda, musím se vám přiznat, že jsem vždy s tím instruktorem nadělala chyb nespočetně, a s ostatními to bylo vždy v pořádku, mimo toho celý kurz autoškoly jsem zvládala s úspěchem, a jak se říká - učený z nebe nespadl.

Blížil se den s velkým D. Zkoušky - testy jsem zvládla až na počtvrté, z kterých jsem takový strach neměla, ale bohužel o pár bodů nezvládla, a jízdy s údržbou jsem zmákla na jedničku s hvězdičkou, i když jsem byla tak rozklepaná.Teď, je to už zmíněné na začátku, pět let, co nosím řidičský průkaz v peněžence a nesedla jsem od autoškoly za volant díky velkému strachu, a to čekáme s přítelem druhého syna a přítel mě za volant nutí, ale bohužel zatím bez úspěchu.

A těžko říct, jestli se donutím za volant sednout do důchodového věku, moc tomu nevěřím, protože jsem hodně zpohodlněla, že když někam zrovna chci, tak mě přítel vždy všude odveze.

Autor:dara23