Zná to většina z nás. Nateklé a těžké nohy plné červených metliček a modrých žilek. Křečové žíly však zdaleka nejsou jen estetický problém nebo vada na kráse. Jedná se o projev chronického žilního onemocnění, které může vést až k životu nebezpečné trombóze.  

Podle posledních průzkumů trápí křečové žíly více než 18 % dospělé populace v ČR. Častěji jsou postiženy ženy a výskyt se zvyšuje s věkem. Některé statistiky uvádějí, že toto onemocnění postihuje v různém rozsahu a postižení až 50–60 % dospělých žen a 30–40 % dospělých mužů.

Z počátku se může zdát, že jsou křečové žíly pouze kosmetickou vadou. Chronické žilní onemocnění bychom ale rozhodně neměli nikdy podceňovat. Jedná se o chorobu, jejíž podstatou je zánět, a proto vyžaduje odbornou léčbu. Se svými závažnými důsledky, mezi které patří například poruchy prokrvení, v horším případě bércové vředy, se jedná o velmi časté onemocnění, které se postupem času stále více zhoršuje.

Na vzniku křečových žil má podíl několik různých faktorů. Těhotenství, hormonální léčba, obezita, vystavování se vysokým teplotám (např. v sauně), dlouhé sezení a stání, dlouhé cestování, málo pohybu, kouření, alkohol, poranění, vysoký krevní tlak, dědičnost a mnoho dalších vlivů. To vše přispívá k problémům a žilním onemocněním. Zhoršující se stav křečových žil může způsobit také nošení vysokých podpatků nebo oblečení upnuté kolem lýtek a stehen. Problém vzniká ve chvíli, kdy není krev správně odváděná z nohou, v žilách stoupne tlak a vznikají tak křečové žíly neboli varixy.

A jak poznáme, že by se mohlo jednat o chronické žilní onemocnění? Pokud vám nohy začínají natékat, ale při jejich umístění do zvýšené polohy (např. opření nohou o stěnu, položení na židli či pohovku) otok zase zmizí, zbystřete a navštivte lékaře. Může se jednat o počáteční stadium onemocnění. Nejčastější potíže, které pacienty trápí, je hlavně bolest nohou a pocit napětí či tíže dolních končetin, a to především večer po denní námaze, po celodenním stání či sezení. Horko a teplé počasí tyto příznaky zhoršují. Mezi další časté příznaky patří noční křeče, svědění kůže, pocit napětí v nohách, pigmentace, ekzémy a kožní změny na dolních končetinách.

Trápí-li vás bolavé nohy nebo další příznaky, nikdy je nepřehlížejte ani nepodceňujte! Nespoléhejte na to, že zmizí samy od sebe. Vždy je nutné navštívit lékaře, který vás důkladně vyšetří, stanoví diagnózu a stanoví postup léčby. Neléčené bolavé, oteklé a těžké nohy vedou ke křečovým žilám a v horších případech až ke vzniku bércových vředů.

Prevence na prvním místě

Velkou roli hraje také genetika, takže pokud vaše maminka nebo babička měly se žilami problémy, je na místě nezanedbávat prevenci. „Varikosní syndrom (křečové žíly) má opravdu prokázanou genetickou souvislost, především ve spojení s ženským pohlavím.  Mezi základní režimová opatření patří udržování zdravé hmotnosti, dostatečná fyzická aerobní aktivita, či preference nižších teplot-  jak např. vody ve sprše, tak i omezení pobytu v horkém prostředí,“ upozorňuje MUDr. Petra Zimolová.

Vzniku křečových žil se do jisté míry dá předejít i výběrem správných potravin, které jsou bohaté na vlákninu, vitaminy, bioflavonoidy, rutin a antioxidanty, dostatečné množství ovoce a zeleniny. Jednou z potravin, jejíž účinky se příznivě projevují při zpevňování cévních stěn, je pohanka. Flavonoid rutin, který je v ní bohatě zastoupen, působí příznivě na zeslabenou stěnu cév, má schopnost ji zpevňovat, čímž ulevuje od potíží s křečovými žilami a s nimi spojenými bolestmi a otoky nohou. Velkou část našeho jídelníčku by měla tvořit také zelenina, citrusové ovoce, luštěniny, těstoviny, celozrnné pečivo, rýže, červená řepa a zapomínat bychom neměli ani na pravidelný pitný režim. Vyvarovat bychom se ale měli soli, konzervovaných a smažených jídel a sladkostí z bílého cukru.

Dalším neméně důležitým krokem zabraňujícím vzniku křečových žil je pohyb. Vhodný je takový, který napomáhá cirkulaci krve v dolních končetinách, což působí na kvalitu žil. To může být jízda na kole, plavání, běh nebo chůze. Naopak méně vhodným sportem je například posilování či aerobic. Věnovat bychom se také měli pravidelnému cvičení nohou, jako je pohupování se ze špiček na paty, odpočívání s nohama ve zvýšené poloze či koupel nohou střídavě v teplé a studené vodě.

Léčba a řešení

Léčbu bychom měli zahájit již při zpozorování prvních příznaků. Dlouhodobá úspěšnost spočívá především v jejím časném zahájení a svěření se do rukou lékaře, který může předepsat účinné léky a doporučit vhodný postup léčby. Ta je rozdělena na konzervativní a chirurgickou a liší se vždy podle toho, v jakém stadiu onemocnění je. V případě lehčích nebo počátečních stadií varixů se zvolí metoda konzervativní.

K té patří především bandáže končetin či kompresivní punčochy, dále také léky (tzv. venofarmaka), které napomáhají k zesílení žilní stěny, zvyšují její pružnost a zlepšují činnost žilních chlopní. V pokročilejších stadiích je nutné přistoupit k operační metodě. Chirurgická léčba spočívá v odstranění již vzniklých křečových žil a nabízí několik postupů. Konkrétní léčbu doporučí pak odborný lékař na základě vyšetření. Pro odstranění menších žilek se volí většinou tzv. sklerotizace, při níž se vpraví do žíly takové množství speciální látky, která žílu zevnitř nenávratně naruší a tělo ji pak samo odbourá. Tento zákrok se provádí ambulantně a pacientovi nepřináší žádná velká omezení.

Další možností je typické chirurgické odstranění hlavní kmenové žíly, které spočívá v jejím vytrhnutí. Starší metody vytrhnutí celé žíly jsou postupně nahrazovány méně invazivními a šetrnějšími metodami, kdy se odstraní pouze postižené části žil například působením tepla, laserového paprsku. Pooperační komplikace jsou tak minimální.