Jak přežít horké dny? Vyzkoušejte tyto 3 tipy!

Když rtuť teploměru začne v létě šplhat vzhůru, bývá někdy doma či v kanceláři k nepřežití... Nenechte se vedrem umořit a bojujte s ním! Poradíme vám, jak na to!



Úmorná letní vedra dokážou potrápit především obyvatele bytů, jejichž okna jsou orientována na jih nebo jihozápad. Proto také v jižních zemích jsou venkovní žaluzie či rolety standardem, bez něhož si místní obyvatelé nedokážou svůj život představit. Dokážou totiž zablokovat až 90 % veškerého tepla, protože paprsky zachycují ještě dříve, než projdou sklem do interiéru. V létě tak lze ušetřit výdaje za používání klimatizace. Navíc pokud lamely žaluzií nastavíte správně, zamezíte vniknutí horka a zároveň budete prostor větrat. Oblíbenou alternativou jsou rovněž screenové rolety. Skvěle udržují tepelný komfort interiéru a dosahují vysoké účinnosti v případě přirozeného odvětrávání prostoru mezi clonou a okenní výplní. Díky cenové přístupnosti jsou výhodnou alternativou venkovních žaluzií. Nejen, že zajišťují optimální teplotu v interiéru a příjemnější pobyt v místnostech, ale zároveň odrážejí sluneční paprsky a horký vzduch. Dalším řešením jsou pak vnitřní žaluzie, rolety nebo silné závěsy. Ty sice paprsky neodrazí, přesto ale pomohou udržet v bytě příjemnou teplotu, proto je nechávejte stažené i přes den. Důležitý je rovněž materiál a barva stínicí techniky.
 

Správnou termoregulaci těla zajistí také vhodné odívání. Při výběru letního oblečení se proto zaměřte na takové materiály, které jsou prodyšné a pot odvádějí od těla. V některých syntetických tkaninách si totiž můžete připadat „jako v igelitu“. Vhodná není ani bavlna či len, které nasáknou pot – a když vás pak ofoukne větrák nebo vstoupíte do klimatizované místnosti, můžete jednoduše nastydnout.  

Co vám pomůže? Ideálním materiálem pro letní dny je merino vlna – což vás možná překvapí, protože si člověk vlnu spojuje především se zimním obdobím. Merino má ovšem tu vlastnost, že zatímco v zimě hřeje, v horkých dnech dokáže naopak ochladit, jelikož reaguje na změny klimatu a reguluje teplotu.
Pokud organismus vystavíte dlouhodobě vysokým teplotám, hrozí vám riziko zdravotních komplikací. Co všechno se vám může přihodit?

    • Úpal: Často jej lidé zaměňují s úžehem. Zatímco úžeh je způsoben přímým působením slunečních paprsků, u úpalu jde o přehřátí organismu, tudíž k němu může dojít i v místnosti. Příznaky jsou ovšem podobné: bolest hlavy, nevolnost, případně i horečka či zvracení. Stav zhoršuje nedostatečný přísun tekutin či špatné oblečení. Pozor by si měly dávat zejména malé děti a také senioři.
    • Dehydratace: Termoregulační systém těla způsobuje, že se rozpálený organismus snaží zchladit tím, že začne vylučovat vodu – tedy potit se. Protože tím ovšem přichází o tekutiny, je nutné je dostatečně doplňovat, aby nedošlo k dehydrataci. Během horkého dne můžeme vypotit až 1,5 litru tekutin za hodinu!
    • „Líný“ mozek: Možná i z vlastní zkušenosti víte, že ve vedru to člověku zkrátka „nemyslí“. Je to způsobeno tím, že značné množství krve místo do mozku putuje do podkoží, aby zde došlo k rozšíření cév, přebytečné teplo mohlo unikat z těla ven a aktivovaly se potní žlázy.
    • Bušící srdce: Aby se dostala krev i do mozku, musí srdce ve vysokých teplotách pumpovat více než za běžných okolností. Přetěžuje se tím kardiovaskulární systém a v extrémním případě může dojít až k selhání oběhové soustavy.