Základní rozdíl
Základní rozdíl je v původu onemocnění. Zatímco zánět hltanu neboli faryngitida je virového původu, původcem angíny jsou nejčastěji bakterie rodu Streptococcus či Staphylococcus. Důležité je vědět, že na většinu viróz nezabírají antibiotika, a tak je léčba pomocí nich u faryngitidy zcela zbytečná. Naproti tomu u angíny jsou antibiotika zapotřebí.
Angína
Mezi další rozdíly patří následný průběh. Prvotní příznaky jsou sice shodné, ale u angíny dochází navíc k otokům mandlí, které jsou často pokryté bílými flíčky, únavě, bolestem hlavy a kloubů, nezřídka se přidá také horečka, zvětšené mízní uzliny, silný kašel a nepříjemný dech. Angína je velmi nakažlivá, šíří se kapénkovou infekcí a objevuje se zejména v období větších klimatických změn.
Bolest v krku
Na bolest v krku a faryngitidu pomůže ideálně klid na lůžku, zvýšený příjem tekutin a zdravotnický prostředek.
Co dělat?
Při prvních příznacích není nutné chodit k lékaři a dožadovat se antibiotik. Vyčkejte alespoň 48 hodin, a pokud se vám další symptomy neobjeví, půjde pravděpodobně pouze o faryngitidu. Nerozvážné nasazení antibiotik pouze zatíží váš organismus a na virózy stejně nepomůže. Pokud však máte všechny příznaky angíny a nemoc podceníte, může vám hrozit revmatická horečka, ledvinové obtíže nebo jiné nemoci.
V případě, že se u vás objeví horečka, nateklé mandle nebo další příznaky, neprodleně navštivte svého praktického lékaře. Ten by měl provést výtěr z krku a odebrat krev, z níž lze pomocí sedimentace zjistit, v jakém rozsahu je zánět v těle rozšířen. Při podezření na streptokokovou infekci vám pak lékař nasadí antibiotika, která je nutné dobrat do konce dle předepsaného dávkování, a to i v případě, že se vám po pár dnech bude zdát, že jste naprosto v pořádku. Po dobrání antibiotik by měla být znovu provedena kontrola a vyšetřen krevní obraz.
Zdroj, foto: Humer