Jak se staví sen - 1.4. 2019

Jak se staví sen – 1.4. 2019:

Anička v 6 letech onemocněla. Měla nádor na mandli. Podstoupila sérii chemoterapií. Vyléčila se, ale rok poté neměla dobré výsledky krve a vypadalo to, že se nemoc vrátila. Naštěstí se to nepotvrdilo a hodnoty se postupně vrátily do normálu. Léčba však rodinu vyčerpala i finančně. Rodiče chtěli dceři dopřát, a tak jezdili do lázní a k moři. Rodina žila celkem spokojeně, když však Anička onemocněla, nastalo logicky velmi těžké období.

Maminka byla s dcerou v nemocnici, tatínek se staral o syna. Ale manželství to nevydrželo. Jakmile se dcera uzdravila, manželé se rozvedli. Po rozvodu zůstal Vlaďce byt, ale byla na něm hypotéka. Vlaďka věděla, že byt finančně nezvládne. Prodala ho, splatila všechny dluhy, a to i ty manželovy, a našla bydlení v obecním bytě. Aničky největším koníčkem je tanec. Věnuje se mu již od 4 let. Dělá orientální tance i modernu. V poslední době ji zaujal i parkur. Tanec nakonec zlákal i maminku, která se také začala orientálním tancům věnovat.

Rodina bydlí v nájemním domě. Mají kuchyň, obývák, pokoj a ještě jeden malý pokoj, kterému říkají nudle. V bytě žije Vlaďka, dcera Anička a na střídačku 17letý syn Josef. Vlaďka musí spát na rozkládacím gauči nebo v pokoji u Aničky. Byla by ráda, aby Anička měla větší pokoj. Ten by mohl být místo stávajícího obýváku. Proto by se musela v bytě udělat velká změna dispozic a neobešlo by se to bez bourání a posouvání příček. A to by si právě přáli nejvíc – nový pokoj a celkovou změnu dispozic. Úplně největším přáním je velké zrcadlo v pokojíčku. Designéři nemohou opomenout ani vysněný dětský pokoj.

A jak se na proměnu dívají designéři Kamila Douděrová a František Kobližka?

Hodnocení designérů: Tady bylo celkem hned jasné, co budeme muset udělat, a naopak co dělat nebudeme. Anička chtěla větší pokoj, jediné možné řešení bylo umístit jej místo stávajícího obývacího pokoje. Prohozením místností se dostal obývák přímo vedle kuchyně, nabízelo se tedy příčku mezi nimi zbourat, vznikl tak spojitý otevřený prostor. Problém se odkryl až po zbourání příčky, kdy jsme zjistili odlišnou výšku podlah v sousedních místnostech. Rozdíl v kuchyni a obýváku byl na několika místech až 2,5 cm. Tím, že jsme chtěli dát novou podlahu, museli jsme podklad srovnat do jedné úrovně.

Největší výzva a zároveň splněné přání Aničce bylo velké zrcadlo. Pojali jsme jej jako zrcadlovou stěnu s baletní tyčí. Bytu prospěla změna dispozic. Z minikuchyňky se stal velký obytný prostor, s rozkládací sedačkou na každodenní spaní. Paní Vlaďka do té doby spala u Aničky v pokojíčku.

Styl proměny je světlý, andělsky něžný a pozitivní. Kombinace bílé, bleděmodré a dřeva prochází oběma pokoji, u Aničky byla pak doplněna ještě fialovou. Silueta andělů v obývacím pokoji je u Aničky pojata jako velký nástěnný akvarelový obraz baletky.

Koncept nebe prochází z obývacího pokoje, kdy jsme na celou jednu stěnu použili fototapetu s motivem mraků. V pokojíčku bylo nebe připomenuté v podobě látkových nebes kolem postele. Byt je zrekonstruovaný, není třeba dalších větších úprav, do budoucna snad jen zútulnit malý pokoj pro syna.

Premiéru dalšího dílu nové série „Jak se staví sen – extra“ uvidíte v pondělí1. dubna ve 21.30 na Primě.