Tato proměna by měla být odměnou pro životní bojovnici Katku. Katka je velmi silná žena. Neměla štěstí na životní partnery a život jí dal pár pořádných lekcí. Katka to ale nikdy nevzdala a navzdory všemu je velká optimistka, která se raduje ze života. Katčino první manželství nebylo příliš šťastné. Její manžel byl agresivní a soužití s ním byl někdy boj o holý život. Byl gambler a docházelo i k domácímu násilí.

Narodily se jim dvě dcery. Když pak dcera Tereza onemocněla, manžel měl jen dluhy, rodina neměla peníze, a tak péči o jedno malé a jedno nemocné dítě Katka střídala s brigádami. Bohužel ani druhé Katčino manželství se nepovedlo. Když totiž Katka zatoužila po profesním životě, manželovi se to nelíbilo. Jeho koníčkem byl jen gauč a deprese. Manželství skončilo krachem, ale přece jen z něj něco hezkého zůstalo – syn Štěpán. Jak Katku tedy potěšíme?

Jak se staví sen – 5.6. 2017:

Teprve v práci konečně našla kousek štěstí a radosti z toho, že má konečně práci, kde může rozvíjet samu sebe. Nakonec tam našla i svého současného partnera Tomáše. A spolu jim to konečně klape. I když něco kvůli vztahu přece jen musela obětovat – právě pracovní místo. Tomáš byl totiž její nadřízený. Takže ve 45 letech byla bez práce. Teď ale pracuje na přepážce na poště a je spokojená.

Svou neskutečnou sílu a bojovnost Katka ukázala v boji s nemocí, která postihla její druhorozenou dceru Terezu. Když bylo Terezce rok a půl, diagnostikovali jí nádor na mozku. Prognóza byla hrozivá, lékaři malé Terezce nedávali moc šancí na přežití a naději na „normální” život nedávali vůbec žádnou. Následná léčba Tereze sice zachránila život, ale následky si nese dodnes. Katka to navzdory radám a doporučením nevzdávala a Terezku vypiplala tak, že se její dcera dnes dokonce raduje ze života.

Terezin současný zdravotní stav je takový, že vidí jen stíny. Má vodícího psa Donalda, se kterým chodí na cvičiště. Bohužel se čas od času objeví nějaké další zdravotní problémy. Tereza je ale po mamince optimistka, a tak se stejně jako ona pere se všemi nemocemi statečně. Chodí do střední katolické školy. Katka i Tomáš jsou sportovci. Už dvacet let chodí cvičit do fitka. Katka dokonce zvládla půlmaraton i maraton. Jejím snem je naučit se hrát na klavír.

Proměňovat budeme jejich byt v panelovém domě z devadesátých let. Katka zde bydlí od počátku. Byt prošel rekonstrukcí už před lety. Kuchyň i obývák mají také nejlepší léta za sebou. Katka s Tomášem navíc gauč v obýváku používají i na přespání. Jiný prostor na spaní nemají, takže by rádi vyřešili celý prostor tak, aby tam měli i svůj koutek na spaní. A hlavně to soukromí.

Proměňovat budeme místnost, která slouží jako kuchyň, obývák, ložnice, a dokonce i pracovna. Zachováme všechny tyto funkce, ale designéři se budou snažit o víc komfortní řešení. Katka dostane novou kuchyň, která bude po celé délce stěny, a bude tak větší než ta původní. Obývací část bude sloužit ke společnému setkávání rodiny, a to včetně zvířat – psa a kocoura.

Základem proměny je velká levitující konstrukce ze dřeva a kovu, která místnost rozděluje, ale protože je průhledná a v prostoru, je skrz ni vidět, a rodina tak spolu může komunikovat. Velkým přínosem bude i nové místo na spaní. V prostoru vznikne tzv. spací nika. Vstup do ní bude přes posunovací dveře. Celá proměna se ponese v barvách bílé, antracitové a březové. Doplňky budou žluté. Katka má ráda moderní styl a na ničem speciálním netrvá. Jak se designérům povede vypořádat se s tak malým prostorem?

A jak se na proměnu dívají designéři Marek Povolný a Andrea Hylmarová?

Hodnocení designérů: Pro nás to byla snad jedna z nejpovedenějších proměn vůbec. Máme z ní ohromnou radost. Jelikož jsme potřebovali do jedné místnosti umístit kuchyň, jídelní stůl, pracovní kout, oddělené spaní a ještě aby stále prostor splňoval úlohu obývacího pokoje, tak nešlo o okamžité vnuknutí, jak bude nové uspořádání vypadat. Nová dispozice se musela trochu „vysedět“.

Původní prostor měl klasické neřesti paneláků, ale zásadním problémem bylo umístit mnoho funkcí na nevelký prostor jednoho pokoje. Největším „oříškem“ se stala zavěšená truhlářská konstrukce knihovny a odkládacích prostor pro kuchyň, přecházející do jídelního stolu. Bylo nutné celou konstrukci co nejvíce odlehčit, protáhnout spolehlivě kabeláž a vymyslet uchycení do stropu. Provázali jsme kuchyň s obývacím pokojem – tím pádem se prostor opticky zvětšil. Zároveň jsme vytvořili oddělený spací kout pro dospělé, kteří dříve spali na rozkládací sedačce.

Nejvíce jsme asi pyšní na nápad s levitující knihovnou, která zároveň slouží jako úložný prostor pro kuchyň. Díky této konstrukci, která působí velmi vzdušně, jsme spojili původně plnou příčkou oddělené prostory pro přípravu jídla a obývák. I když sedíte v obýváku, máte stále vizuální kontakt skrz knihovnu s osobou připravující jídlo v kuchyni a obráceně. Díky absenci nohou a jakékoli podpory, vše působí velmi lehce a záměrně až nelogicky. Subtilní jídelní stůl je propojen s touto truhlářskou konstrukcí a vytváří dojem, že celou tíhu nese on. Styl je jednoznačně současný, moderní.

Odpovídá i přání majitelů, kteří chtěli bydlet v novém, soudobém interiéru. Jelikož jsme museli trochu čarovat a vytvořit dojem většího prostoru, než doopravdy je, zvolili jsme velmi jemné světlé tóny jako základ. Tvoří jej bílá barva na stěnách, v kuchyni, truhlářských konstrukcích v kombinaci s březovou překližkou. I podlaha je světlá – světle šedé marmoleum, které dotváří neutrální obal pokoje, do kterého jsme potom naopak velmi kontrastně vložili „černou krabici“ na spaní, natřenou antracitovou barvou. Přiznali jsme tím tento nově vložený prvek a nesnažili se ho ničím zamaskovat. Doporučili bychom ještě zrekonstruovat vstupní halu s chodbou.

Premiéru dalšího dílu nové série „Jak se staví sen“ uvidíte v pondělí
5.6. 2017 ve 21.30 na Primě.