Jak se tančí s operovaným kolenem

Přemýšlíte, jestli budete moct tančit i po operaci kolena? Obáváte se, že operací skončí vaše taneční sny a plány? Máte po zákroku strach začít tančit? Orientální tanečnice Adilah (Adéla Červínová) nepřestala tančit ani po plastice předního zkříženého vazu (tzv. LCA plastice) a tvrdí, že pokud operace a následná rehabilitace proběhnou bez komplikací, tanečním ani jiným pohybovým aktivitám nic nebrání.

„Plastiku vazu jsem podstoupila ještě na gymnáziu – kvůli nešťastnému zákroku spolužačky při basketbalu,“ vypráví Adilah. „Hned po úrazu jsem věděla, že koleno není v pořádku“. Přední zkřížený vaz bývá velmi často poraněnou strukturou kolene. Hraje významnou roli ve stabilitě kolenního kloubu. „Několik lékařů mě přesvědčovalo, že je koleno jen naražené, že ho stačí ledovat,“ pokračuje tanečnice. „Pokud bych prý měla závažnější poranění vazů, nemohla bych ani chodit. A já přitom tančila, učila se na snowboardu, lyžovala – tak vypadaly mé tři první měsíce s poraněnou končetinou. Koleno začalo při sportovních aktivitách i po nich přirozeně protestovat. Naštěstí jsem se po čase dostala do rukou skvělého ortopeda, který ihned diagnostikoval mé poranění. Na operaci jsem šla pět měsíců po úrazu.“

Podle odborníků Mayera a Smékala dochází k poranění předních zkřížených vazů u žen až desetkrát častěji než u mužů. Vysvětlují to zvyšující se sportovní aktivitou žen a také predispozičně – řadou anatomických, hormonálních i dalších faktorů.

Adilah, která je nyní osm let po operaci, připomíná, jak důležitá byla poctivá pooperační rehabilitace a také dodržování doporučení od lékaře i fyzioterapeutů. „Fáze rehabilitace byla pro mě nejtěžší,“ upřesňuje, „chtěla jsem co nerychleji začít tančit, ale věděla jsem, že nemohu návrat ke své nejmilejší aktivitě uspěchat. S tanečními tréninky jsem začala až po více než půl roce od operace. Od té doby však pravidelně tančím, vedu kurzy i semináře orientálního tance, žiju aktivně."

Jako vzpomínky na LCA plastiku mohou pacientům zůstat nejen menší či větší jizvy, ale také určité limity – omezení flexe, výpadky citlivosti v okolí rány ad. Adilah říká, že má třeba dodnes problém vydržet v kleku. Koleno ale nepokouší a snaží se naslouchat jeho potřebám. „Samozřejmě, že se koleno někdy při přehnané zátěži ozve – stačí, když mu ale dopřeju několik dní klidu, a je opět připravené tančit,“ uzavírá tanečnice.