Tanečnice tribalu na první pohled zaujmou diváka především svou pružností a dokonalým provedením tanečních pohybů. Typické jsou pro ně bohatě zdobené kostýmy – především mušličkami, střapci, třásněmi a penízky, kovové šperky, doplňky a leckdy také hojné malování hennou…
Není tomu tak dávno, co jsem zde narazila na diskuzi o tribalu. Diskutující zajímalo, co to vlastně ten tribal je a jestli ho mohou tančit. Nezapojila jsem se – samozřejmě vím, co je tribal a trochu se mu i věnuji, ale podstata tohoto tance se rozhodně nedá vystihnout v několika diskuzních řádcích. Ale slíbila jsem si, že až budu mít trochu času, napíšu o tom něco víc. A dnes konečně ten čas mám.
Vznik a vývoj
Pokud umíte jen trochu anglicky, tak určitě víte, že tribal znamená kmen – kmenový tanec. Název je ale trochu zavádějící, protože tribal ve skutečnosti není původní tanec nějakého afrického nebo amerického kmene, ale uměle vytvořený styl, který vznikl v 60. letech 20. století v USA. Původní tribal zkombinoval klasický egyptský tanec (raks sharqi), tanec Ghawazze a tance Oulid Nail. Jeho zakladatelkou je Jamila Salimpour, která později založila světoznámou skupinu Bal Anat.
Dnes do tribalu proniká mnoho rozmanitých vlivů od flamenga počínaje a indickými či japonskými styly konče. Tančí se s mečem, poi závoji nebo dokonce s ohnivými vějíři. Pro takovéto taneční kombinace se proto vžil název „tribal fusion.“ Reprezentuje ho například americká tanečnice Rachel Brice.
V čem je tribal jiný?
Už v původní myšlence se tribal odlišuje od klasického egyptského stylu, ze kterého částečně vznikl. Zatímco egyptské raks sharqi tančí ženy především pro mužské publikum, tribalu se tanečnice věnují čistě pro sebe a další ženy ve svém okolí. Tančí zkrátka pro radost a občasná veřejná vystoupení jsou jen milým zpestřením. Ústřední myšlenkou tribalového tance je žena a síla její energie. Proto se původní tribal tančil vždy alespoň ve dvoučlenných skupinkách a bez pevné choreografie. Každá žena musela reagovat na pohyby a gesta ostatních žen a přizpůsobit se jim. To, co na první pohled vypadá, jako skvělá choreografie jsou ve skutečnosti precizně zvládnuté reakce na dění v okolí, jejichž výsledkem je improvizovaný tanec vzniklý přímo na místě.
Ženy si tak posilovaly sebevědomí a upevňovaly mezi sebou citové vazby podobně jako v rodině. Tvořily spolu vlastně takový kmen – tribal a odtud vznikl název.
V současné době je tribal nejrychleji se rozšiřujícím stylem tance vůbec. Chtějí ho tančit všechny ženy napříč věkovými kategoriemi. Jsou přitahovány především onou spontánností, která je v tomto tanci skryta. Líbí se jim být součástí skupiny a uprostřed samých žen si nepřipouštějí své nedostatky (ať už pohybové či tělesné). A nemalou měrou je také fascinují složitě zdobené kostýmy, které si ovšem může doma vyrobit i méně zručná švadlena.
Pokud byste i vy chtěla zkusit tento vábivý tanec, bude pro vás určitě dobrou zprávou, že i v české republice počty tanečnic tohoto stylu utěšeně rozšiřují. Školy sice zatím bývají hlavně ve větších městech, ale zdaleka to není pravidlem. Pokud se chcete věnovat klasickému tribal stylu, nepotřebujete k tomu nic – kromě chuti tančit. U tribal fusion stylu, který je charakteristický složitějšími tanečními kombinacemi a kreacemi bych však doporučila alespoň dvouletou zkušenost s klasickým orientálním tancem.
Notburga
ChytráŽena.cz