Ti ostatní začínají v průběhu podzimních a zimních měsíců z ničeho nic popotahovat, někde na hrudníku pociťují zvláštní tlak a při snídani je překvapí počínající bolest v krku. Rok co rok, pod tíhou podobných obtíží trpí a snaží se různě pokoutně léčit, jen aby nemuseli k doktorovi a na nemocenskou, která je připraví o značnou část příjmů.
Všechny možné „itidy“
Infekce horních cest dýchacích se týká nosních dutin, nosohltanu a také hrtanové části hltanu. Z těch nejznámějších onemocnění jmenujme například rhinitidu (zánět nosní dutiny neboli rýmu), akutní faryngitidu (akutní zánět hltanu), laryngitidu (zánět hrtanu na hranici horních a dolních cest dýchacích) nebo tonzilitidu, což je velmi neoblíbený zánět mandlí neboli angína. Zánět hrtanu také může lehce přejít i do zánětu průdušnice a průdušek.Podle MUDr. Petry Bruthansové je nárůst onemocnění dýchacích cest v tomto období dán celkovým oslabením organismu a také výrazně delší dobou pobytu v uzavřených prostorách na rozdíl od jarních a letních měsíců. Svou roli hraje i nedostatek vitamínů ve stravě a málo slunečního svitu. Respirační onemocnění zároveň patří mezi jednu z nejčastějších příčin návštěvy nemocného v ordinaci praktického lékaře.
Co je vlastně zánět?
Až 80 % akutních infekcí je sice vyvoláno viry a pouze pětina bakteriemi. Nicméně jsou to právě bakterie, které také často napadají viry napadenou sliznici a dochází pak k takzvané superinfekci, která se typicky projeví zhoršením obtíží po několika dnech probíhajícího onemocnění.K čemu vlastně v těle dochází? Viry či bakterie vyvolávají v těle zánět - přirozenou imunitní reakci, kterou se tělo snaží odstranit příčinu obtíží. Ten se obecně projevuje zvýšenou teplotou, otokem, zarudnutím postižené oblasti a s tím související bolestí a zhoršením funkcí napadeného orgánu. Kupříkladu u nosní sliznice se jedná o zvlhčování, ohřívání a čištění vdechovaného vzduchu, což zánět omezuje.
Jak už bylo řečeno, nejčastěji se jedná o zánět virového původu. Ten však dokáže citlivou sliznici oslabit natolik, že následná bakteriální infekce nemá problém s překonáním přirozené obranyschopnosti.
„Nejčastěji se ORL záněty projevují pálením až bolestí v krku, jež může vystřelovat do uší a pod úhel dolní čelisti, někdy dochází k reaktivnímu zvětšení lymfatických uzlin na krku. V případě postižení nosohltanu a dutiny nosní se přidává pálení v nose, rýma a nosní neprůchodnost. Celkové příznaky mohou být různě výrazné, od mírně zvýšené teploty po horečky se zimnicemi a třesavkami, bolestmi hlavy, svalů a kloubů. U dětí se může přidávat zvracení či bolesti břicha,“ popisuje příznaky doktorka Bruthansová.
Léčba s rozumem
Pacienti s těmito problémy přitom často dosahují dvou různých extrémů. Buď ve snaze za každou cenu zastavit nastupující chorobu vytahují nespotřebovaná antibiotika (či o ně žádají svého lékaře) nebo naopak příznaky podceňují a snaží se nemoc „přechodit“. Okamžité nasazení antibiotik „pro jistotu“, stejně jako naprostá ignorance varovných příznaků vyčerpaného organismu, jsou chybou. Léčba zánětů horních cest dýchacích virového původu spočívá v režimových opatřeních (klidový režim, dostatek tekutin) a zejména v užíváních vhodných prostředků sloužících k tlumení nežádoucích příznaků, urychlení hojení a omezení rozvoje možných komplikací.Zdroj: Bioparox