Jak si vlasy kulmou kroutí..., jé-jeje!

     Není asi třeba vám připomínat tu písničku, ze které jsem použila pár slov pro nadpis svého příběhu.
     Vlasy jsem v té době nosívala ostříhané na tzv. mikádo. Ofinu hezky podtočenou do čela, polodlouhé vlasy vzadu též podtočené. Kromě každodenního líčení, abych vůbec z baráku vyšla jako člověk, byla zkrátka kulma nepostradatelným pomocníkem. Koneckonců, dostala jsem ji od tatínka, jako vánoční dárek a tu samou i moje maminka, abychom se snad o ni nehádaly.
     Den po dni to fungovalo vše skvěle. Maminka odcházela do práce, ale jelikož měla trvalou, tak kulmu používala na rozdíl ode mne celkem zřídka, resp., když jí trvalá začala odrůstat.
     To já jsem kulmu používala denně. Denně, každičké ráno jsem ze své zplihlé ofiny dělala tu krásně podtočenou, vlasy vzadu jsem také podtáčela, abych vyšla z domu...jako "dáma".
     Tím každodenním kulmováním jsem byla sama sobě dost protivná. Sice jsem si vlasy  nakonec  nechala sestříhat, ale stále to nebylo ono. Objevila jsem následně v obchodě nahřívací natáčky. No tak je zkusím, řekla jsem si a koupila si je...
     Vlasy jsem si natočila na tyto natáčky. Moc jsem se tedy nevyspala...  Ráno jsem vylítla z postele, že si již koneckonců natáčky sundám  a hodně se mi uleví...  To ano! Sundala jsem si natáčky, nalíčila jsem se mezitím, oblékla a šup... letím do práce.
     Až před domem jsem si vůbec uvědomila, že jsem se sice oblékla, nalíčená, navoněná..., ale vlasy jsem si nijak po sundání natáček... že až....po..., nerozčesala!
     A co teď? Honem sklonit hlavu dolů, prohrnout rukama a jedem dál..., naštěstí.
     Naštěstí mne již čekala jen práce, i když ze strany kolegyň jsem slyšela... kampak se dneska chystáš...? Je pravda, že moje vlasy dokáží vzít za své, trvalá se mě absolutně netýká. Nakonec jsem do práce přišla díky počasí tak, jak jsem chtěla... s ležérními loknami...

Autor:Vikitorie