Malátnost, celková ospalost a letargie bývá reakcí na právě prožité zimní období, kdy se propojuje mnoho vlivů. Příkladem může být nedostatek slunečního záření, ze kterého lidské tělo v hlubších vrstvách pokožky vytváří vitamín D. Pokud člověk přichází do práce za tmy a stejně tak se po setmění vrací, tělo nemůže tuto látku ze slunce získat. Problém je i se zapadajícím sluncem. Pokud je totiž v příliš nízkém úhlu, paprsky se mohou odrážet od ozonové vrstvy a až k člověku tak neproniknou. Bez dostatku vitamínu D je poté tělo náchylnější na chronická onemocnění.
Malé množství vitaminu D lze získat z potravin, jako je rybí tuk nebo játra. Nabízí se ale i pro mnohé příjemnější varianta v podobě bylinek. Pro odstranění únavy a zlepšení celkového stavu organismu během celého roku, ale hlavně v jarním období, je třeba očistit a regenerovat játra. V nich jsou vlivem menší míry pohybu během zimního období nahromaděny látky, které je třeba odstranit, hlavně toxiny. K hlavním bylinným prostředkům využívaným již odedávna patří ostropestřec, jenž nejlépe zabírá zpracovaný do tinktury, nebo gemmoterapeutikum z jeho klíčků. Dalšími očistnými a regeneračními prostředky jater a žlučníku jsou měsíček, schizandra, rozmarýn či gemmoterapeutikum z pupenů jalovce nebo klíčků žita. Důležité je také v předjarním období zařadit do stravy více zeleniny a ovoce, které dodá do organismu vitamíny.
Bylinky v širším pojetí jsou jednou z nejlepších odpovědí na otázku, jak se definitivně probudit ze zimního spánku a využít jarní energie. Přírodní cestou je totiž možné zmírnit i následky dalších příčin vzniku jarní únavy, jako jsou nahromaděné toxiny, špatná tělesná kondice a nabraný tělesný tuk zapříčiněný menším množstvím pohybu a konzumací tučnějších jídel v neprospěch zeleniny, protože v létě většina lidí na rozdíl od zimy po ovoci ke svačině nebo zeleninových salátech sahá přirozeněji. V neposlední řadě se též jedná o nahromadění spánkového hormonu melatoninu.
Spánkoví záškodníci
Právě melatonin, často přezdívaný spánkový hormon, souvisí s určováním denních a spánkových rytmů, ale i se sezónními rytmy. Nejvyšší hladiny v těle má dosahovat uprostřed noci a podílet se tak na kvalitním spánku. Jeho postupné zvyšování je navázáno na tmu, takže se spánkovými standardy může zahýbat i změna času. Pro lepší tvorbu melatoninu je potřeba na večer i v noci omezit nadbytečné umělé osvětlení. Netýká se to přitom jen lustrů a lampiček. Nejen nespavci by si měli dát pozor na takzvané modré světlo vycházející z obrazovek televizí i displejů chytrých telefonů a tabletů, ale například také z šetrných LED žárovek. Na tělo totiž tento typ světla působí podobně jako sluneční světlo a oddaluje tak přirozené usínání. Dobrou prevencí je odložit nejlépe několik hodin před spaním telefon mimo ložnici a místo po ovladači od televize sáhnout kupříkladu po knize. Především u dětí je potom dobré omezit světlo zvenku kvalitním cloněním. Řešením mohou být i klapky na oči.Příčinou zhoršeného spánku může být též zanesený organismus, játra či podrážděný žlučník. Důležitá je tedy opět očista organismu, hlavně jater a žlučníku, i regenerace dalších orgánů trávicího ústrojí – slinivky, žaludku, střev – a dále také dalších orgánů, jako jsou ledviny a cévní ústrojí. K regeneraci a očistě slinivky je vhodné použít houbičku penízovku nebo gemmoterapeutikum z rozmarýnu či borůvky. K očistě střev a regeneraci celého trávicího traktu je vhodná řimbaba, olše nebo penízovka a k regeneraci sliznice střev černý rybíz.
Někdy je třeba pro navození kvalitního spánku tělo podpořit bylinkami. Nejvíce využívány jsou třezalka, kozlík, bakopa a gemmoterapeutikum z pupenů lípy. Druh bylinky ke zlepšení spánku volíme pro každého jedince s ohledem na ostatní zdravotní problémy.