Jak zvládnout parné letní dny, když máte vysoký tlak?

Léto už je již v plném proudu a všichni pravidelně odpočítáváme dny do začátku prosluněného víkendu či delší dovolené. Horké a slunečné letní dny jsou nesmírně příjemné, mají však i svá rizika. Extrémně teplé počasí totiž značně zatěžuje kardiovaskulární systém a především srdce. Zvláště pak patříte-li mezi hypertoniky. Pokud se ale budete držet pár základních pravidel, nemusíte se bát ani dovolené v zemi, kde jsou tropické teploty na denním pořádku.

Vysoký krevní tlak (neboli hypertenze) je zdravotní indispozicí, která netrápí jen starší část populace, jak by se mnozí mohli domnívat. V České republice podle posledních studií vysoký krevní tlak postihuje až 40 procent dospělé populace ve věku 25-64 let a s věkem počet hypertoniků stoupá. Řada lidí vůbec netuší, že hypertenzí trpí. Právě vysoký krevní tlak je totiž jedním z onemocnění, které se často nijak neprojevuje, většinou se odhalí až v momentě, kdy již způsobilo postižení životně důležitých funkcí – například došlo ke krvácení do mozku.

Příčina vysokého tlaku není obvykle známá, lze mu ale předejít či zmírnit jeho projevy včasnou prevencí. Důležitá je především pravidelná návštěva lékaře v kombinaci se samo-měřením tlaku. Dnes jsou v lékárnách běžně k dostání tlakoměry pro domácí měření, které je vhodné mít při ruce, tlak sledovat a zapisovat si naměřené hodnoty, obdobně, jako je tomu u měření hmotnosti či cholesterolu. Přístroj může používat celá rodina a je investicí, která se rozhodně vyplatí.

Pacienti, kterým byla hypertenze zjištěna, mohou vést běžný život téměř bez jakýchkoli omezení. Tak je tomu v případě, že užívají lékařem předepsané léky pravidelně. Nemusí se ani obávat cestování. S malou výjimkou. „Jako každé léky, mají i ty na snižování krevního tlaku své nežádoucí účinky. Při stresových situacích, jako může být pro mnoho lidí například cesta letadlem, kdy dochází ke změně tlaku a dehydrataci organismu, se může tlak zvýšit a stávající terapie pak funguje odlišně. Většinou ale dochází jen ke snížení účinku léků a pacienti pak pociťují závratě, bolesti hlavy a únavu. Problém, který ale často při cestování nastává, je ten, že si lidé nevezmou dostatečný počet prášků, špatně si je spočítají a poté je v zahraničí jen těžko shání. Cestování samo o sobě by nemělo být problém,“ vysvětluje MUDr. Jan Večeř.

To potvrzuje i pacientka Věra Semrádová (50), která dodává: „Svou diagnózu jsem se dozvěděla při běžné prohlídce u lékaře. Léčím se užíváním léků na vysoký krevní tlak, chodím na pravidelné kontroly a omezení cítím při změně počasí, změně tlaku. Musím dodržovat pitný režim. Ráda a často cestuji letadlem a žádné obtíže nemívám.“

Základní prevencí je dostatečný příjem tekutin. Ideální je samozřejmě čistá voda. Dáte-li si každou půlhodinku jednu skleničku, budete mít svůj pitný režim pod kontrolou. Při větších vedrech nebo při fyzické námaze příjem tekutin ještě zvyšte, a to zhruba dvojnásobě. Mějte ale na paměti, že nic se nemá přehánět. Nadměrným množstvím tekutin můžete zatížit ledviny i srdečně-cévní systém. Internista doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. k tomu dodává: „Při vysokých letních teplotách platí obecná pravidla a selský rozum. V tropickém počasí by se pacienti léčení s vysokým krevním tlakem rozhodně měli vyvarovat zvýšené psychické nebo fyzické námahy a samozřejmě, jako celá populace, dodržovat pitný režim“.

„Častější měření není v letních měsících obecně nutné, jistě je však vhodné při nově vzniklých obtížích. Může napomoci při rozhodování o dostatečnosti léčby případně při úvaze o nutnosti změn terapie. Domácí měření se však musí provádět podle jasných pravidel a správně, jinak výsledky mohou spíše pacienta stresovat a situaci zhoršovat,“ vysvětluje kardiolog Michal Vrablík.

Vyhýbat byste se také měli přímému slunci, a to především v době mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou jeho paprsky nejsilnější. Ti, kteří nedají dopustit na klimatizaci, by si měli dávat pozor především na nastavení vhodné teploty. Klimatizace sice nabízí příjemné osvěžení, ale v horkých dnech ji nenastavujte na příliš nízko. Ideální je teplota kolem 24 ᵒC. Organismus se hůře vyrovnává s náhlým přechodem z horka do chladu a naopak. Rychlá změna teplot tak může způsobit řadu zdravotních komplikací.