Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025 Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online !
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Úterý 26.11. 2024
Dnes má svátek Artur
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Jarmila Loukotková - Křik neviditelných pávů

8. 02. 2012 | Knižní tipy
Název knihy: Křik neviditelných pávů
Autor: Jarmila Loukotková
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2012
Pevná vazba s přebalem
Počet stran: 616 str.
Cena: 328 Kč

Poutavý román autorky historických fresek, které jsou tak barvité a čtivé, že čtenář ani nepomyslí na to, že je prostřednictvím dramatického a vášnivého příběhu poučován o dějinách. Loukotková si za hrdinu opět zvolila autentickou historickou osobnost, římského vojevůdce Atilia Regula, který vzpomíná na svou lásku ke kartáginské dívce Olmaaně, ženě Marcii a dětem, na své přátele i protivníky, filozofy a politiky.

Křik neviditelných pávůDěj se odehrává v době první války mezi Římem a Kartágem a zahrnuje celou polovinu třetího století před naším letopočtem. Román vás zaujme a strhne jako další romány Jarmily Loukotkové. Jarmila Loukotková patří mezi nejlepší české autory historické prózy. Její knihy vycházejí k potěšení čtenářů znovu a znovu již po desetiletí.

O autorce:


Jarmila Loukotková
(1923–2007), česká prozaička a překladatelka. Ve své nejlepší prozaické tvorbě se zabývala především historickými tématy – antikou a francouzskými dějinami 15. století. Její první historický román Není římského lidu vyšel v roce 1949, zanedlouho následovala dvojdílná freska Spartakus (1950) a Smrtí boj nekončí (1957). K jejím vrcholným dílům patří i romány Pro koho krev (1968), Pod maskou smích (1977), Navzdory básník zpívá (1957) nebo Bůh či ďábel (1957). Vydávala také povídky, vědecká pojednání i příběhy ze současnosti, např. Dar jitra prvního (1971) či Medúza (1973). Celkem napsala osmnáct knih a přeložila všechna díla francouzského básníka Villona.

Ukázka z knihy:


Je po bitvě.
Pláň ztichla již před řadou hodin. Usadil se vzedmutý prach země, znehybněly hrudky červenavé prsti vykotané kopyty z drnu a rozmetané vůkol, lehl si zvířený písek, navátý z pouště.
Ržání vítězů doburácelo. Klnutí přemožených odeznělo. Spočívá tu jitřivý, zoufalý klid, největší možný mír, mír na vyhaslémbojišti, jako ticho oltáře potřísněného bez modlitby.

Jedno vojsko dosáhlo slavného vítězství; druhé utržilo drtivou porážku. Zášť se utkala s nenávistí, dobyvačnost s panovačností. Narazily na sebe dvě touhy po moci. Střetly se dvě ctižádosti být lepší, být přednější, být první; první přede všemi ostatními. Život dal v sázku utrpení a smrt.
Stmívá se. Hořící tlak slunce povolil. Od nedalekých pahorků se jakoby na dosah ruky přivalil obrovský, červeně vypoulený měsíc. V tmavě nachovém soumraku s hořkou příchutí moře začíná páchnout rozkladem, půda ještě nevsákla všechnu krev.

Vytržení přemožitelů odtud vyčichlo.
Bída přemožených tady trvá.
Když prohrávající pochopili, že jejich porážka je neodvratná, začali se vytrácet mezi vyprahlá křoviska, k solným bažinám, do vinic, olivových sadů, mezi pobřežní duny. Na bojišti za sebou nechali své mrtvé. Ale i své raněné. Nechali tam také svého vojevůdce a statečnější spolubojovníky.
Vítězové pak dílo dokonali. Ošetřili a odvezli si své raněné, pohřbili své mrtvé. Tábor poražených rozkradli, zpili se jejich vínem, odnesli zásoby a ležení zapálili.

Dokud nezačalo zapadat slunce, obírali na bitevním poli padlé a zmrzačené nepřátele o boty a pancíře, o meče, oštěpy, štíty. Slídili i po amuletech a zlatých zubech; prsteny odebírali i s prstem, náramky i s paží, zuby vylamovali z úst ještě teplých, nejednou ještě živých a chroptících. Raněným, kterým nebylo co uzmout, vráželi kopí do rozkroku nebo jim vypichovali oči. Umírající pomalu a zdlouhavě dobíjeli; byla to zasloužená zábava. Pak odvedli zvířata, těžkými voly odtáhli povozy.
Odvlekli dvacet tisíc zajatců i s jejich vojevůdcem a podveliteli.
Odešli, aby poděkovali svým bohům, obskočili pár děvek a doožrali se.
Takový je zákon bohů, lidí a dějin.

Více informací nejen o této knize Jarmila Loukotková - Křik neviditelných pávů se dozvíte také na stránkách nakladatelství JOTA.


Vendi V.
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj

Pouze přihlášení mohou vkládat komentáře. Přihlásit se.

Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Smajlík Četla jsem od ní několik románů, moc krásné a čtivé, podložené fakty. Je to moje oblíbená spisovatelka. Bohužel již zemřela.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
podle ukázky to bude trošku drsné čtení...Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles